Illah van Oijen

umělci van Oijen Illah
místo Bratislava
tagy V angličtině veřejný prostor dokumentární strategie fotografie
režie Viera Čákanyová
ůčinkující van Oijen Illah
kamera Viera Čákanyová
zvuk Viera Čákanyová
střih Viera Čákanyová
interview Viera Čákanyová
překlad Marta Darom
kategorie Profily
publikováno 29. 1. 2012
jazyk Česky / English
embed link icon

Illah van Oijen se narodila v roce 1981 v Holandsku. Vystudovala kulturní vědy na Free University v Amsterodamu a fotografii na Royal Academy of Arts v Haagu. V roce 2005 se přestěhovala z Haagu do Bratislavy. V rámci projektu Lidské krajiny publikovala dvě knihy fotografií o Bratislavě a Košicích, ve kterých zdokumentovala rychlou přeměnu a modernizaci veřejného prostoru. Snažila se poskytnout prostor pro diskuzi a zamyšlení se nad tím, jaký byl dopad těchto změn. Jaká je identita dvou největších měst na Slovensku a jak se vypořádávají s budovami socialismu? A komercionalismu? Kdo jsou lidé z Bratislavy a Košic a jak na sebe se svým okolím vzájemně působí?

související s
Illah van Oijen

Distressed

Název „Distressed“ odkazuje nejen k zoufalým pracovním podmínkám a ke kondici jejich pracovnic, ale možná i k samotnému produktu textilních továren, žádaných a módních „distressed denim”. Jde o džíny, které mají vypadat opotřebovaně a obnošeně. Jakoby v nějaké zvrácené logice lidé v bohatších zemích, ze kterých byly textilní fabriky vypuzeny soutěží o cenu práce, nosí roztrhané džíny. Nevědomě tak ukazují pravou povahu podmínek jejich výroby. Jakoby to byly transparenty zbídačených, zavěšené na nahá těla narcisů té bohatší části světa.
01:52:10

Studio Basta: Odbetonování jako katalyzátor pro tvorbu

Ve čtvrtek 3. dubna uvedl Kenny Windels, spoluzakladatel vlámského Studia Basta, přednášku Odbetonování jako katalyzátor pro tvorbu organizovanou spolkem KRUH.

Prohnutá dlažba

Proč zmizela Jarmila B.? A proč by nás to mělo zajímat? Jarmila B. byla umělecká keramička, která nevynikla žádnou zajímavou realizací, jen množstvím tak trochu zbabraných projektů a vynucených, ničím výjimečných kompromisů. Jedná se tu ale spíš o to, co nevytvořila – o její radikální vize, jež zůstaly zachycené v jejích denících (a jež nápadně připomínají projekty jistých radikálních konceptualistů a některé akce současných umělců). V jistém smyslu předběhla svou dobu.

KRÁTKÝ FILM (doplněná verze)

Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.
0:16:20

Výstava Cena Jindřicha Chalupeckého 2025

Tento 36. ročník představuje již podruhé pouze tři oceněné, jejichž výběr mezinárodní porota již od minulého ročníku neomezuje věkovým limitem 35 let, nadále jde však o umělce a umělkyně, kteří se svou tvorbou teprve v relativně nedávné době začali etablovat.
01:33:10