Výchozím bodem pro tvorbu umělce Gonçala Seny, dalšího z představitelů nejmladší generace portugalských umělců je prostor. I přesto, že se na první pohled může zdát, že centrem zájmu autora je výhradní snaha o jeho architektonické narušení, tedy o formu intervence do prostoru, hlavním hybatelem jeho tvůrčí praxe je spíše situační, často až performativní potenciál, který prostor v kombinaci s využitým materiálem nabízí. Prostor je pro Gonçala Senu jakýmsi jevištěm pro setkávání aktérů, jimiž jsou převážně přírodní materiály, které svou pozicí, či vztahem vůči sobě, ale často také divákovi, generují formu napětí. Pozastavení v čase, zachycení momentu před událostí, očekávání, ale také lehký humor, jsou důležitými prvky tvorby tohoto autora.
Zájem o materiál, možnosti jeho zpracování, ale také snaha tvořit na pomezí mediálních kategorií, a stírat tak jejich hranice, jsou dalším z řady klíčových aspektů v tvůrčím přístupu Gonçala Seny. Tato tendence je zřejmá zejména v současných kresbách autora, kde kombinuje kresbu s materiálem, jež využívá při tvorbě objektů. Kresby tak nabývají na objemu, stejně jako naopak některé z objektů pracují s iluzi dvourozměrné plochy. I přesto, že formální hledisko, rezonuje s konceptuálními praktikami let 70. a může vybízet k rychlé klasifikaci, prolínání a vrstvení přístupů a technik – její procesuální, performativní, intermediální, ale také často úsměvná povaha jí činní jedinečnou a dnes velice aktuální.
Markéta Stará
