V postsocialistických zemích střední a východní Evropy i na bývalém Západě jsme dnes svědky vzestupu nacionalistických, populistických a krajně pravicových tendencí, které se v našich společnostech stále více normalizují.
Zavádění diskriminačních opatření je ospravedlňováno vizí jednotného společenství a přijímáno politickou reprezentací. Ve veřejném i virtuálním prostoru je stále více patrné, jak se fyzické i imaginární hranice stávají nepropustnými.
Dvanáctý ročník Fotograf Festivalu zkoumá roli současného umění v konfrontaci s tímto znepokojivým děním a klade si otázku, jak fotografie a pohyblivý obraz přispívají k reprezentaci, pochopení a subverzi těchto politických tendencí a jejich projevů v místech, jejichž jsme součástí. V rámci tematických výstav festival propojuje umělecká díla, jež využívají dokumentárních, mediálně reflexivních i aktivistických přístupů.
Ústřední výstava „Nikdo sem nepatří víc než vy” ve Veletržním paláci Národní galerie představuje umělecké strategie, které zpochybňují nacionalistické narativy i jejich utváření a manipulaci pro kulturní a politické účely. Výstava „Extrémně normální” ve Fotograf Gallery se ptá, jak se vyrovnat s krajní pravicí vizuálními prostředky, zejména ve vztahu k současné fotografii a audiovizuálnímu umění. Vyrovnání se se současnou vizuální přítomností krajně pravicové symboliky ve veřejném prostoru je tématem výstavy „Outlet“ prezentované v galerii Artwall.
Zastoupení nacionálních vyprávění ve veřejném prostoru reflektují díla v Galerie VI PER. Výstava „Sporná místa paměti” zpochybňuje představu univerzálně sdíleného národního odkazu. V Galerii Jelení je otevřen sdílený prostor, kde uskupení Office vyzývá návštěvníky k rozvíjení „Praxe sounáležitosti”. Mimo Prahu hledá „Společnou základnu“ (Common Grounding) také výstava v Galerii Hraničář, která zohledňuje specifický kontext města Ústí nad Labem. Ve spolupráci s etc. galerií představuje festival audiovizuální tvorbu, která využívá svou důkazní sílu k potírání represivních ideologií.
Festival spojuje místní a mezinárodní umělecké polohy a dává prostor různým uměleckým strategiím, perspektivám a specifickým kontextům. Srovnání vystavených děl umožňuje vnímat jejich společné rysy i specifika, což dovoluje reflektovat naši vlastní situovanost. Tímto způsobem se festival snaží vytvořit propojená prostředí, kde mohou být umělecké a teoretické přístupy sdíleny a diskutovány s publikem.
