Jak v regionu střední Evropy zobrazovat klimatickou krizi a mluvit o ní mimo slovník současné vědy?
Jedenáctý ročník Fotograf Festivalu s titulem „Pozemšťané*ky“ si klade za cíl ukázat, jaké nám planeta sama nabízí stopy, perspektivy a komunikační kanály, díky kterým se můžeme stávat pozemšťany a pozemšťankami – kompetentními pozorovateli a pozorovatelkami probíhajících změn v našem bezprostředním okolí, jež není možné pochopit bez širších planetárních souvislostí (např. úbytky vody, ničivé záplavy, erozi půdy, problémy v zemědělství, nesnesitelná letní vedra, lesní kalamity).
V současné době se setkáváme s tím, že o těchto změnách a katastrofách slyšíme v regionální veřejné debatě mluvit lidi z vědy, úřadů nebo politiky, kteří pro popis probíhajících změn a blížících se katastrof využívají autoritu expertních obrazů. Obrazy vymykající se zavedeným normám vědecké reprezentace ve veřejném prostoru nevidíme, a hlasy těch, jichž se tyto změny bezprostředně dotýkají, je slyšet ve veřejné debatě buď málo, nebo vůbec. Přítomnost planety jako aktivní síly produkující vlastní obrazy a způsoby jejich sdílení ale dává moc právě těmto alternativním hlasům, jazykům a obrazům.
Jedenáctý ročník Fotograf Festivalu nemá za cíl vědecké obrazy a jazyky odmítat nebo popírat – naopak, chce se na ně podívat jako na součást širší palety estetik vyjádření. Ty mohou právě ve své nejednotnosti a rozdílnosti opisovat skutečný terén toho, co znamená obývat planetu, a jak být pozemšťanem nebo pozemšťankou obecně a zároveň zde a nyní, v regionu střední Evropy.
