Enemies of Good Art

umělci Martina Mullaney
místo tranzitdisplay
tagy feminismus rodina nerovnost financování umění
ůčinkující Martina Mullaney
kamera Miguel Cerro
zvuk Miguel Cerro
střih Jan Vidlička
interview Emily Naine
kategorie Reportáže
publikováno 14. 2. 2013
jazyk Česky / English
embed link icon

Public Meeting je základním kamenem aktivit, které realizuje britská platforma Enemies of Good Art. V roce 2009 se poprvé v londýnské Whitechapel Gallery sešlo na 20 umělkyň a umělců, aby společně za přítomnosti vlastních dětí otevřeli téma svobodné umělecké tvorby a zároveň rozebrali problematiku umělců, kteří jsou současně také rodiči. 

Od tohoto okamžiku seznamuje projekt Enemies of Good Art veřejnost s jejich autentickou zkušeností, jak skloubit profesní a soukromý život. Mezi hlavní aktivity tohoto sdružení patří pořádání veřejných diskuzí, které se vyznačují širokým záběrem témat, interdisciplinaritou a dokumentací, díky které je možné si záznamy téměř všech setkání poslechnout zpětně on-line na jejich internetových stránkách.

Martina Mullaney vystudovala fotografii na Royal College of Art v Londýně a spolupořádala pod hlavičkou Enemies of Good Art osm veřejných setkání ve Whitechapel Gallery, Tate Modern nebo Southbank Centre. Od roku 2010 vede vlastní pořad na britské rádiové stanici Resonance, mezi jejími hosty se objevili Wendy Ewald, Hermione Wiltshire, Susan Bright, Rut Blees Luxembourg, Jennifer Thatcher, Camilla Brown, Rachel Anderson, Elinor Carucci, Helen Knowles, Jude Kelly, Catherine Grant, Josie Appleton, Paul Halliday, Lina Dzuverovic, Ken Pratt, Jemima Brown, Gideon Mendel, Irene Revell a Hannah Black.

http://www.enemiesofgoodart.org/

související s
Enemies of Good Art

“Kde si včera bol?” aneb umění jako alibi

Na základě svého občanského práva odmítáme nadále vypovídat. Odmítáme se před vámi svlékat pomalu i z kůže a vysvětlovat, nebo snad dokonce ospravedlňovat svoje činy. Nenecháme si od vás vnutit myšlenku, že naší motivací k tomu, dělat cokoli z toho co děláme (konkrétně; vstupovat do veřejného prostoru určitým způsobem) je nějaké metafyzické dobro či bonum honestum. Stejně tak není naše činnost projevem vlastní dobré vůle, protože na dobrou vůli, obecné blaho a veřejný pořádek vám s veškerou pokorou kašlem.

Konference Fascinace 2016

Prezentace experimentálních filmů a videoartu v galeriích tvoří pro některé distributory až polovinu příjmů. Přesto z diskusí distributorů vyplynulo, že způsob poskytování, oceňování a prezentace děl v galeriích nemá zatím žádná vžitá pravidla.

Cena Jindřicha Chalupeckého 2025 – profily laureátek a laureáta

Mezinárodní porota ocenila Cenou Jindřicha Chalupeckého 2025 dvě umělkyně a jednoho umělce: Barboru Lungovou, Karolínu Rossí a Dominika Adamce. Poprvé byly oceněny umělkyně mimo původní věkový limit, který byl zrušen v roce 2023.  
0:05:23

Hérakleitův princip - 100 let uhlí v českém umění

Hérakleitův princip hovoří o střídání cyklu růstu a pádu, neboli o jednotě protikladů, která je pro lidstvo hnací silou. To, co společnost přivedlo na vrchol (tedy v našem případě k ekonomické prosperitě, průmyslové revoluci a technologickému pokroku), se obvykle stává také tím, co společnost přivede do krize (tedy na okraj ekologické katastrofy).

Berlin: We should talk 02 - Ute Aurand

Ute Aurand se narodila v roce 1957 ve Frankfurt nad Mohanem, vyrůstala v Berlíně. Začátkem osmdesátých let vystudovala fim na Deutsche Film und Fernsehakademie v Berlíně. Od roku 1985 produkuje své vlastní 16mm filmy. V roce 1987 založila Ute Aurand Filmproduktion. Filmová teoretička Erika Balsom ji označuje za klíčovou figuru berlínské experimentální scény od druhé poloviny 80. let do současnosti.
01:49:36