CJCH-2015 Pavel Sterec

umělci Pavel Sterec
místo _Neurčené místo
tagy antropocén Anglické titulky extraktivismus umělecký výzkum
ůčinkující Pavel Sterec
kamera Jan Vidlička
zvuk 2046, Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
interview Jan Vidlička
překlad Zuzana Frantíková
playlisty Společnost Jindřicha Chalupeckého
kategorie Profily
publikováno 21. 10. 2015
jazyk Česky / English
embed link icon

Pavel Sterec studoval v několika ateliérech na Akademii výtvarných umění v Praze, v současnosti je doktorandem v Ateliéru fotografie na pražské UMPRUM. Jeho práce je založena na osobních či sociálních setkáních a situacích, které autor přetváří do konceptuálních instalací. Potkává se v nich zájem o reinterpretaci mýtických či rituálních předmětů a přírodních úkazů v kontextu současného uvažování, stejně jako angažovaná kritika společenského a politického statu quo. Své dílo Sterec představil na řadě výstav zejména ve středoevropském a východoevropském kontextu, účastnil se také několika prestižních rezidenčních pobytů.

související s
CJCH-2015 Pavel Sterec

0:07:59

ArtMill

Centrum pro regenerativní umění se nachází v historickém Červeném mlýně a funguje jako alternativní kulturní prostor a domov aktivní komunity umělců, aktivistů, zemědělců, a kreativců, kteří spravují místní ekosystém. Buduje kulturní diskurz prostřednictvím kreativity, výzkumu, širší veřejnosti, zážitkového učení a vzdělávání.

Showcase 03 | Lorenzo Sandoval a Pedro André: Environmelisma

Film Environmelisma vychází z předchozího stejnojmenného textu, který vydalo nakladatelství A-desk v roce 2024 a který zkoumal spojení slov „environment“ a „melisma“, aby nabídl perspektivu, z níž lze vnímat, co nám příroda říká.
0:20:10

Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.

Tebe hrdino volám

Návrat k romantickým motivům v současném umění neaktualizuje jen melancholickou náladu, kterou známe z německých a českých krajinomaleb z počátku 19. století. Mnohem spíše si klade otázky po rozporech, kterým dnešní subjekt čelí. Jednou z možností, jak se s rozpory naučit žít, je společné vyprávění a sdílení narace. A když takové příběhy nejsou v místní tradici zakořeněné, je třeba najít nové, jak to navrhuje video Barbory Kropáčkové Tebe hrdino volám.

Prázdná místa / A co ty, Mirečku?

Video chápe autor jako součást dekolonizačního procesu v rámci historie československé kinematografie. Jeho konceptuální metoda práce je založena na dekonstrukci a reinterpretaci původních scén z československých filmů Křik (Jaromil Jireš, 1963), Jak básníci přichází o iluze (Dušan Klein, 1984) a Dědictví aneb Kurvahošigutntag (Věra Chytilová, 1992). Ve všech vystupují stereotypně zachycené černošské postavy.