Cathartic Array

umělci Conrad Armstrong
kurátor Lenka Sýkorová
místo Altán Klamovka
tagy kresba ilustrace terapie
ůčinkující Conrad Armstrong
kamera Giulio Zannol
zvuk Giulio Zannol
střih Giulio Zannol
interview Giulio Zannol
kategorie Reportáže
publikováno 26. 8. 2015
jazyk Česky / English
embed link icon

Jak bys charakterizoval svou tvorbu? 

Moje práce je v podstatě stále trvající snaha o sladění reality světa s mým obrazem o světě, proces, ve kterém hrají zásadní roli prvky porovnávání a asociace. Zajímá mě, jak tyto procesy ovlivňují nejrůznější aspekty života, od způsobu, jakým si určujeme své společenské postavení, až po způsob, jakým si zapamatováváme informace nebo kreslíme. Tento komparativní a asociativní přístup funguje jako předmět i systém mé umělecké tvorby, používám ho v myšlence napříč celou škálou médií.

Tvoje současná výstava v Altánu Klamovka. Jak bys ji vysvětlil běžnému návštěvníkovi?

Tato výstava je výsledkem jednoduchého hravého experimentu s kresbami. Nejdříve jsem vytvořil kresbu a následně použil vnější linii této kresby jako výchozí bod pro následující kresbu. Poté jsem pokračoval dál stejným principem, až jsem vytvořil 264 kreseb.
Snažil jsem se zachovat ilustrativní formu, protože mě zajímalo,
a) jaké motivy mě budou napadat a jak přesvědčivě je budu ztvárňovat,
b) jak budu kreslit určité věci (proč mám například tendenci zobrazovat lidskou postavu v podobě holohlavých mužů?),
c) jak bude kombinace těchto obrazů fungovat ve vzájemné interakci a co to bude o mně vypovídat.
S postupně narůstajícím počtem kreseb se opakovala i určitá témata; nejčastěji to byly lidské postavy, zvířata, krajiny, struktury a stroje. Mnoho obrazů je konkrétně spjatých s mým životem a prostředím, ve kterém se pohybuji, zatímco jiné jsou spíše nahodilé. Možnost čerpání z neomezeného spektra námětů pro mě byla katarzní.Z estetického hlediska tento projekt odkazuje k různým formám výtvarného umění; rozestupy mezi kresbami mohou připomínat proklad textu, gradace tónů a jasné linie se vztahují k tetování a graffiti, sekvenční logika a ilustrativní styl rezonují s (některými) komiksy, a celkové uskupení kreseb může působit jako vzorový design.  Jaké postavení má v Tvé tvorbě médium kresby?Kresba zaujímá v mé umělecké tvorbě stěžejní místo; od automatické kresby po kresbu z reálu prostupuje všechna díla v jiných médiích, ale také poskytuje prostor pro spontánní improvizace, které neslouží žádnému hlubšímu účelu. Fascinuje mě bezprostřednost a proměnlivost kresby a také to, jak důležitou roli hraje při napomáhání člověku v prozkoumávání a ztvárňování světa. Prostřednictvím kresby jsem se naučil (a stále se učím) vidět.

Conrad Armstrong je absolventem Ateliéru intermediální konfrontace Jiřího Davida na VŠUP v Praze. Americký umělec žijící v Praze byl v roce 2010 finalistou Ceny kritiků za mladou malbu. Jeho tvorba je intermediání, pracuje jak s malbou, kresbou, objektem, instalací a performancí. Jeho projekt pro Altán Klamovka využívá procesu kresby, která vychází z principu asociací. Poprvé se tímto projektem představil na kolektivní výstavě Nulla Dies Sine Linea: Postkonceptuální přesahy v české kresbě loni v březnu v Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem. Současná instalace v Altánu Klamovka představuje jednu větší a sérii menších kreseb, které mají autobiografický podtext. Opět zde každá kresba formálně vychází z fragmentu té předchozí.

Lenka Sýkorová

související s
Cathartic Array

Apostasia: Rituals of Letting Go

The group exhibition presents works in different media by emerging artists from Czech Republic, Poland and Germany that refer to folk and indigenous traditions, beliefs and crafts, magical thinking and animism, using the language of poetry, speculative theories and storytelling. Using these various approaches and narratives the artists explore topics related to letting go, unlearning, loss or mourning in the context of the individual and collective traumas.
0:04:52

Příjezd

Václav Girsa žije na samotě v lese, ale ateliér má také v Praze. Jeho tvorbu umění prostupuje hospodaření v zahradě, lese, na pastvině a starost o zvířata. Výstavu „Příjezd“ lze chápat ani ne tak jako příchod na místo, ale spíše jako návrat do systému vzájemných vztahů mezi jednotlivci, objekty, přírodou a ujištění o hlubším pochopení soužití v našem společném ekosystému.
0:51:45

Artlist:Talk - David Böhm a Jiří Franta

Cílem projektu Artlist:Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.