Obraz a zvuk – vnímané dvěma odlišnými a zdánlivě nesouvisejícími smysly. Když si zakryjete uši, obraz se stává „němým“, když zavřete oči, zvuk „oslepne“. Není pak možné spatřit zvuk obrazu, natož jej slyšet. Může se zdát, že obraz a zvuk si nejsou své existence vzájemně vědomy. Když zvuk dozní, zůstane jen akordeon, který však nedokáže vypovídat nic o zanikajících dozvucích, ani určit, kde znějí. Připadá mi, jako bych se nacházel mezi oběma jevy osamocen, neboť z pozorovaného obrazu nevychází žádný zvuk. Nejdůležitější je, abych si udržel na dohled dirigenta, který v tichosti přenáší neviditelný zvuk do krajiny mého osobního vidění.
Indriķis Ģelzis
