To be or not to be interactive

místo VŠUP/UMPRUM
tagy technologie umělá inteligence V angličtině tanec
ůčinkující Mark Coniglio
kamera Barbora Švehláková
zvuk Barbora Švehláková
střih Barbora Švehláková
kategorie Přednášky
publikováno 13. 12. 2017
jazyk Česky / English
embed link icon

Coniglio přiblížil svou uměleckou praxi – rané práce svého tanečně-performativního souboru Troika Ranch, v jehož výrazu spojoval senzorické systémy, responzivní mediální software a práci živých performerů v interaktivní reflexe těla. Tyto počáteční realizace se vyvinuly do přístupu, v nemž technologie aktivně vstupuje do procesu tvorby, zkoušení a pohyhového performance. Svůj artist talk Coniglio ukončuje zamyšlením nad potenciálem budoucích intervencí, ve kterých se výpočetní umělá inteligence střetává s poznatky o lidském těle, aby vyvinula nový druh pohybu, nepředvídatelné choreografické struktury a nové, přesvědčivé vztahy mezi tělem a médii.

související s
To be or not to be interactive

Černé ovce: o (ne)možnostech uchování vlnařských řemesel v lokálním kontextu včetně techniky Art Protis

Sympozium představuje místně jedinečnou textilní techniku Art Protis. Produkce tapiserií touto technikou vznikla v 60. letech minulého století a po své „zlaté éře“ zažila již několik propadů jak kvalitativních, tak ideologických. Původně je Art Protis spjatý s ovčí vlnou, která je v současnosti diskutovaným materiálem, nese s sebou ale i témata textilního a vlnařského průmyslu, lokálního chovu vlnařských plemen ovcí a řemeslného či uměleckého zpracování.
08:00:08
0:52:58
0:04:19

Postpost gallery / A. W. O. L.

Dron dezertér, hlavní aktér A. W. O. L., výstavy autora Mikuláše Zimuly v Postpost gallery, představuje alegorii ambivalence ke slepé poslušnosti rozkazům a individuální odpovědnosti k hodnocení válečných zločinů.

International Conference Art criticism 2.0

The privileged places of art-critical exposure – catalogue essay, curatorial remarks, broadsheet review, glossy art magazine article, academic research paper, art-historical monograph, and their online versions – have been challenged by new means of accessing the art-critical discourse (‘joining the debate’): blog entry, tweet, youtube video, facebook status/comment.