Barbora Fastrová a Johana Pošová

umělci Barbora Fastrová, Johana Pošová
místo Česká republika
tagy zvíře Anglické titulky socha udržitelnost
ůčinkující Barbora Fastrová, Johana Pošová
kamera Ivan Svoboda
zvuk Ivan Svoboda
střih Ivan Svoboda
interview Ivan Svoboda
překlad Kateřina Prokešová
kategorie Profily
publikováno 27. 4. 2020
jazyk Česky / English
embed link icon

Barbora Fastrová a Johana Pošová jsou absolventkami Ateliéru fotografie na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Umělkyně se sice potkaly již dříve, a to na střední škole, ale počátkem jejich dlouhodobé spolupráce byla až společná výstava Netlač řeku, teče sama v galerii Berlínskej model v roce 2014. V této výstavě se objevila témata, která společnou tvorbu Pošové a Fastrové provázejí dlouhodobě: vztah mezi přírodou a kulturou, tím přirozeným a tím umělým, dopad lidské civilizace na zbytek zvířecí a přírodní říše, nebo třeba také motiv hada, který v jejich projektech nabírá všemožných podob: smyslného a strach nahánějícího zvířete ze zmíněné výstavy v Berlínskym modelu, předimenzovanou, zemí proplouvající sochou v Parku Portheimka, či jako sada absurdních sošek hadů na kolečkách z výstavy Snakes on Skates, realizované opět v Berlínskym modelu v roce 2020.

Tato umělecká dvojice se nefixuje zdaleka na jediné médium; v tvorbě se pohybují od videa, přes sochy, až po všeobjímající instalace. Často do projektů zapojují i performativní složku, jako třeba v projektech Suchá handra na dně mořském (Galerie města Třince, 2018) a Výstava o kentaurech (Temporary Parapet, 2018). Sochy často vytváří z toho, co nazývají ‚levným materiálem‘ – může se jednat o textilie, papír či nalezené materiály. Tyto předměty navíc dále recyklují a vytváří z nich díla nová. Tyto tendence pomyslně vyvrcholily – rozhodně však neskončily – ve výstavním projektu Cheap Art, připraveném pro GAMU koncem roku 2018. Fastrová a Pošová si vytyčily cíl vytvořit výstavu bez zakoupení jakýchkoliv nových materiálů – základem jejich instalace tedy byly předměty nalezené doma, v odpadu nebo například zakoupené v secondhandu – a bez použití elektřiny. Výstava proto byla osvícena pouze světly, která byla generována na místě přímo návštěvníky výstavy. Do tohoto projektu, ačkoliv to na první pohled nemusí být zcela evidentní, opět silně vstoupila performativní složka; Cheap Art nebyl tolik o výsledné instalaci, jako spíše o procesu přípravy této výstavy. Ten se stal nepřetržitým vyjednáváním o přijatelných a nepřijatelných ústupcích ve jménu udržitelnosti a zkoumáním, jaký vliv mají podobná předsevzetí na výslednou podobu projektu.

Natálie Drtinová

související s
Barbora Fastrová a Johana Pošová

0:08:02

Galerie města Blanska / HARMONIOUS CO-EXISTENCE / TENDER SHIELDS

Více než kdy jindy potřebujeme najít cestu k harmonické koexistenci.

Showcase 02 | Salka Tiziana: All Sounds Within

V srdci Madridu leží po bouři klidný, byť zpustošený lesopark. Pastevectvo, ovce a psi se procházejí mezi větvemi vyvrácených stromů. V ptačím zpěvu, třepotu listí a šumu okolního velkoměsta se může jednoduše ztratit soustředěný šepot stáda. Staré zdi i nové bariéry uzavírají toto území. V noci se jeho hranice na vrcholu kopce rozplývají. Pod černou oblohou se vynořují obrysy jeho obyvatel. Země rezonuje a město se třpytí.
0:25:52

Jakub Adamec

Současné kurátorství se proměnilo. Od snahy budovat si odstup a chránit vyváženou reflexivní pozici se dostalo spíše k rovině empatie, spolupráce a snahy o dehierarchizování. Jistě tomu tak není vždy – ale právě Adamcova praxe je dobrým příkladem toho, jak pokus o naplňování tohoto způsobu kurátorování nese plody.
01:21:02

Cäcilia Brown

Cäcilia Brown se ve své práci zabývá strukturami a hierarchiemi veřejného prostoru v médiu sochy. Součástí jejích metod jsou destruktivní akty, jako je pálení nebo vyhazování něčeho z okna, stejně jako kopírování a archivace. Její díla mají prchavý, efemérní charakter a velmi často obsahují nalezené nebo sesbírané prvky.
0:16:13

Vidíš, tedy jsem Lucie Svobodová

Významnou osu v recentní tvorbě Lucie Svobodové tvoří problematizace technického zastarávání audiovizuálních nosičů a formátů, s čím souvisí i její autorská revize historicky starších děl. Výsledné rekonstrukce, které Svobodová vytváří již za pomoci nových technologií, se přitom nedotýkají pouze aktuální otázky archivace charakterově příbuzných prací, ale současně otevírají také diskuzi o tom, do jaké míry jsou pionýrská díla české animace a videoartu zajímavá i pro současné širší publikum.
0:20:10