ZA UMĚLCE ROKU JSEM ZVOLILA SEBE

umělci Adéla Babanová
místo _Neurčené město
tagy soutěž satira institucionální kritika divadlo
překlad Zuzana Frantíková
kategorie Audio-vizuální umění
publikováno 13. 5. 2010
jazyk Česky / English
embed link icon

Další ze série nepříjemně mrazivých videí Adély Babanové se opět týká umělecké sebestřednosti, kdy každá pochvala nebo obdiv jsou následovány očekávaným pochlebováním z druhé strany.  Stejně jako v předcházejícím videu Zurich zde nalézáme trojici postav včetně postavy Eugena Moira a stejně tak se vše nakonec/začátek točí kolem tématu smrti.

Po dohodě s autorkou jsou její videa zpřístupněna online nadále jen ve formě ukázky. Celé video lze shlédnout po domluvě s autorkou či jejím galerijním zastoupením.

související s
ZA UMĚLCE ROKU JSEM ZVOLILA SEBE

David Shrigley Artist Talk

Ve svých černobílých inkoustových kresbách je schopný obsáhnout sžíravé komentáře k současné společnosti a globálnímu systému i introspektivní a sebereflexivní úvahy. Obraz a text u Shrigleyho vždy fungují dohromady, on sám o sobě ovšem odmítá mluvit jako o ilustrátorovi, označení “cartoonist” (kreslíř) mu však nevadí.
0:09:41
0:11:04

Barbora Šimková

V tvorbě Šimkové se její vlastní nejisté společenské postavení a prekarita stává východiskem tvorby jako společenský symptom, který zkoumá skrze obraz, performance nebo skrze kolektivní instalace a různé institucionální intervence.
0:16:00

Wild Wild Beast 2

Možná to jsou prosté chmaty režisérky, ale daleko spíše v nás její gesto vzbuzuje tušení, že za viditelným obrysem cesty je další zatáčka a další zatáčky se skrývají nad i pod obrysy zahlédnutého výjevu. Že za každým rohem se skrývá další roh, že vidíme jen obrysy věcí, jejichž cíl je nám skryt. A že to, co je původně všední, se stává vehikulem sadistické video romance, že i tužka, židle, talíř (a osoba Ježíše) s sebou nese napětí mocné jak přestřelka na trampské osadě u Sázavy, nebo v imaginárním Nashvillu.
0:05:00