O GALERII-DROGERII ZLEVNĚNÉ ZBOŽÍ

Aleš Záboj
Obchod se zlevněným drogistickým zbožím na Bayerově ulici v Brně fungoval v letech 1986–1989 také jako nezávislý výstavní prostor.Jeho koncepci vytvořili umělci Petr Oslzlý a Rostislav Pospíšil, pohybující se v oblasti výtvarného umění a divadla; technickou podporu zajistil vedoucí drogerie Drahomír Svatoň.

VIDEA 1999–2004

Jesper Alvaer
Videa Jespera Alvaera v kompilaci z let 1999-2004 se skládají v soudržný celek, v němž se sledují podobné motivy nebo témata. Jsou to krátké snímky každodenní reality, které autor buď konstruuje nebo jen jednoduše zaznamenává. Spojuje je naladění na oko kamery, hra, v níž pouhý výřez objektivem tvoří novou autonomní událost.

STŘÍBRNOU STOPOU

Vít Soukup
„Naše pseudoživoty byly komiksové bubliny… Všechno jsme znesvětili… Omílali vyprázdněné,“ říká malíř Vít Soukup jako pesimistický Lopotil v seriálu Staří braši. Ke svým filmům přistupoval podobně. Točil díla plná ironických odkazů k vysokému i nízkému, rád používal klišé v surovém stavu.

STAŘÍ BRAŠI

Vít Soukup
Film Staří braši natočil Vít Soukup spolu se Stříbrnou stopou (1993) jako dva díly pomyslného seriálu. Oba příběhy uvádí televizní hlasatel, který vážným tónem předkládá změť banálních vztahových propletenců, jako to bylo zvykem před žánrovými socialistickými seriály. Starý Malina přijíždí za svým rezignovaným kamarádem Lopotilem, který spílá marnosti života ústy někdejšího příslušníka „kojotí“ generace 90. let, zpochybněné postmodernou.

KONFRONTACE II V KRYMSKÉ

Jiří David
Pravděpodobně jediný filmový záznam z neoficiálních Konfrontací, výstav organizovaných studenty pražských vysokých uměleckých škol v letech 1984–1987. Druhá výstava ze šesti se konala v roce 1984 v domě pronajatém studentem AVU Petrem Petrem v Krymské ulici 21 v Praze-Vršovicích. Zúčastnili se jí studenti AVU, VŠUP a dva zahraniční stážisté, kteří pokryli nejen stěny domu, ale i prostory na dvorku a na pavlači.

ŽEHLIČKA

Jiří Černický
Ve zde promítané akci pracoval Jiří Černický s působením tepla a motivem zrcadlení. Žehličku – „ženský“ nástroj dotýkající se intimních svršků, ale zároveň „mužský“, neosobní stroj – použil jako zrcadlo i štětec. Poté se vzdálil od kamery na místo, kde vznikla díky teplotní inverzi fata morgána. Znovu zapojil své „industriální toaletní zrcadlo“ a jeho prostřednictvím vysílal vzkazy směrem ke kameře.
7 8 9 10
18