Voní, jako když ti hoří vlasy

umělci Lenka Glisníková, Tania Nikulina
místo Česká republika
tagy bydlení design textil
kategorie Audio-vizuální umění
publikováno 19. 7. 2019
délka 0:10:21
jazyk Česky / English
embed link icon

Dopřejte si voňavé nicnedělání! Nečekejte s dárky na Ježíška, a odměňte se po skončení velkého vánočního úklidu sama! Napusťte si až po okraj horkou vanu a blízko ní dejte několik vonných svíček. Uvolnění těla i duše je pak zaručené! Ti, kteří si netroufnou na svíčky, mohou bez obav provonět svůj domov pomocí elektronického ohřívače vosku Wax Melts od značky Air Wick. K času Vánoc se pak nejlépe hodí aroma „Vůně maminčina koláče“.

Zatímco lifestylové magazíny nám svými návody zaručeně uvolňují tělo i duši, něco nás stále sleduje, snímá, odhaluje torza našich pohybů, nedostatečnou harmonii mezi tělem a designem, nefotogeničnost prostoru pod skříní a mezi postelí a nočním stolkem. Horor? Když sjíždíte Instagram nebo Facebook, objevíte náhle fotografii, na které sedí kdosi cizí na vašem sofa ve vašem obývacím pokoji. Dostatečná zaměnitelnost těchto fotografií a interiérů způsobí, že vás vůbec nenapadne, že se k vám někdo vloupal a udělal si selfie v místě, které považujete za svrchovaně soukromé. Nepotřebujeme skutečné vloupání do našeho soukromí, tím vloupáním je již dávno samotný vizuální rámec toho, čemu říkáme soukromí, vnucený nám zvenčí. Jeho sdílení pak vytváří ikony, zástupné obrazy našich životů, které se jako masky prodávají v designových trendech.

Hořící vlasy se dost možná ve škále instantních vůní ještě nenabízejí. Vnášejí do čtení Lenčina a Tanina pokojíčkového environmentu kritické znepokojení. Právě tak jako práce s kamerou v podivně šmíráckém videu, v němž je vedle prolamování privátní zóny nejhlasitější emocí bezvýchodnost. Autorky se vzdaly přímé kontroly nad kamerovými záběry a svěřily ji vysavači, který se sám pohybuje prostorem a uklízí. Svědomitá, přitom pohodlná (vysněně automatizovaná) péče o čistotu domácnosti naráží na „bariéru“ zaplněného, lidmi obývaného prostoru – nevyzpytatelné záběry zoufale se točícího přístroje, který není sto naplnit své katalogové poslání.

Jak autorky uvažují, symbolem hranice mezi vnějším veřejným a vnitřním domácím jsou „papuče“. Ačkoliv jsou papuče užitným produktem, Tania s Lenkou je vytvářejí jako umělecké artefakty, pozoruhodné materiálové kreace, které jsou sice nositelné, ale přinejmenším výstřední, což mimo jiné odkazuje právě k pojetí soukromí jako svého druhu divadelní scény, designové masky, vítězící nad naší potřebou intimity a pohodlí. Otázky po prostupnosti jiné hranice, mezi tzv. volným a užitným uměním, autorky pokládají společně s tapetou, jejíž dekor vznikl právě zmnožením fotografií papučových artefaktů. Insiderské hádky mezi umělci a designéry o „vysokém umění“, o nadřazenosti určitých hodnot, jsou tak další meziřádkovou rovinou instalace.

Práce Lenky s Taniou často spojuje zájem o komunikaci a vztahy. Formulují je jako „situace“, živá setkání v autorkami definovaném vizuálním a sociálním rámci. Fyzická instalace nebo performance tak slouží spíše k odkrytí obrazu určité společenské struktury, současně ale využívá výrazně „výtvarný“ arzenál, který znejišťuje kritickou notu a zprostředkovává umělecký zážitek jako primárně nejednoznačný, mnohovrstevnatý. Vyzkoušejte s našimi umělkyněmi také vy Primalex Plus – výborný pro ložnice a jiné středně náročné komerční i obytné prostory, voní, jako když ti hoří vlasy!

Petr Kovář

Práce vznikla v rámci podpory Artyčok.TV video open callu 2018

související s
Voní, jako když ti hoří vlasy

Bauhaus a Funkcionalismus Mini-symposium

Mini-sympozium „Bauhaus a funkcionalismus“ zkoumá recepci a interpretaci vzniku a rozkvětu funkcionalismu v Československu v meziválečném období, kontakty s Bauhausem v Německu. Osoba předního teoretika modernistické avantgardy Karla Teigeho a jeho pedagogického působení na Bauhausu je exemplárním příkladem networku a vzájemných kontaktů.
01:27:41

Architecten de Vylder Vinck Taillieu: O tomto. O tamtom. A také. A tak dále.

Architekt a profesor, který kloubí obě své profese v jednu. Jan De Vylder je profesorem na ETH v Curychu, pod heslem Re-Practice and Prac-Teach spojuje dohromady praxi s výukou.
01:28:30

Hranice architektury: Dostupné bydlení

Kvůli nedostatku obecních bytů, neexistenci případných sociálních bytů, nárůstu krátkodobých pronájmů či spekulací a mnoha dalším vlivům se bydlení stává nedostupným pro širokou skupinu obyvatel. Jaké jsou jiné formy bydlení než vlastnické a nájemní? A čím do tohoto procesu může přispět architekt?

Cena Jindřicha Chalupeckého 2024 – profily laureátek a laureátů

V rámci 35. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého byli oceněni Oskar Helcel, Judita Levitnerová a No Fun Kolektiv. Porota při výběru laureátek a laureátů ocenila, že jejich práce prohlubují zkoumání současných forem sociální angažovanosti a aktivace, preindustriálních a postindustriálních tradic a kritických postojů k regenerativním postupům v lidmi vybudovaném prostředí.

Černé ovce: o (ne)možnostech uchování vlnařských řemesel v lokálním kontextu včetně techniky Art Protis

Sympozium představuje místně jedinečnou textilní techniku Art Protis. Produkce tapiserií touto technikou vznikla v 60. letech minulého století a po své „zlaté éře“ zažila již několik propadů jak kvalitativních, tak ideologických. Původně je Art Protis spjatý s ovčí vlnou, která je v současnosti diskutovaným materiálem, nese s sebou ale i témata textilního a vlnařského průmyslu, lokálního chovu vlnařských plemen ovcí a řemeslného či uměleckého zpracování.