Adam Holý dospěl do věku, kdy už fotografoval takřka všechno, co existuje. Teď chce, zdá se, fotografovat samotnou existenci.
A ani ji vlastně nechce fotografovat, spíš jen nechat proudit. Samozřejmě to nakonec někdo musí vybrat, probrat a pověsit. Ale to Adama tolik netrápí. Adam značnou část letošního roku strávil na cestách, v Jižní i Severní Americe, ale i všemožně jinde. Přesná místa nejsou vlastně podstatná, důležitá je odtrženost. Tou se nechává unášet, aby z ní destiloval nové světy, zahalené mystikou a možností překročení.
