Pavel Karous

umělci Pavel Karous
místo Česká republika
tagy aktivismus veřejný prostor
režie Ivan Svoboda
ůčinkující Pavel Karous
kamera Ivan Svoboda
zvuk Ivan Svoboda
střih Ivan Svoboda
interview Ivan Svoboda, Tereza Záchová
překlad Zuzana Frantíková
kategorie Profily
publikováno 6. 2. 2017
jazyk Česky / English
embed link icon

Pavel Karous (1979) vystudoval střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou u Ronyho Plesla, poté následoval rok v Ústí nad Labem u Ilji Bílka v ateliéru Skla a také na AVU u Aleše Veselého v ateliéru Monumentální tvorba. Na VŠUP u Mariána Karla studoval v ateliéru Prostorové tvorby. Poté pracoval jako odborný asistent skla tamtéž. V současné době vede ateliér Sochy na Scholastice.
Karous, jako jeden z mála vizuálních umělců, se zpravidla zaměřuje na komplexní pochopení veřejného prostoru. Umělec se dostal do povědomí skrze dlouhodobý, ojedinělý projekt, mapující a podporující výtvarné umění právě ve veřejném prostoru, Vetřelci a volavky. Tento projekt se však neomezuje čistě na zanikající památky v bývalém Československu, ale zároveň divákům pokládá otázku, proč od 90. let do současné doby vzniklo pouze 56 výtvarných realizací. Pavel Karous je však známý nejen díky tomuto projektu. Umělec se vyjadřuje pomocí média sochy monumentální velikosti a věnuje se angažovaným, politickým tématům, která mu jsou vlastní – a to převážně intervencím do veřejného prostoru či site – specific instalacím. Vystavoval na ostravském festivalu umění ve veřejném prostoru s názvem Kukačka, který taktéž podporuje. Mimo to se zabývá scénografií divadelních her, architekturou výstav či designu.
Společně s Helenou Sequens a Adamem Stankem je součástí umělecké skupiny Nová věčnost, kdy například v roce 2015 reagovali na squatterskou situaci v České republice. Jejich výstupem byly plakáty, jež v podobě sloganu komentovaly určité nemovitosti, formálně se pak přibližovaly k protiválečným vietnamským plakátům 60. a 70. let. Vystaveny byly pod názvem Nebe vysoko nad námi je naše! ve veřejném prostoru galerie Artwall. Začátkem roku 2016 na sebe umělecká skupina upozornila performancí, která se uskutečnila v Drahonicích na Lounsku. Umělci vytvořili nápis nad vchodem do uprchlického tábora Štěstí je volba, který připomínal heslo Arbeit macht frei nad bránou osvětimského koncentračního tábora. Dílo bylo vystaveno jako dokumentační fotografie na výstavě HateFree? kuratorované Zuzanou Štefkovou. Umělecké trio se také prezentovalo na výstavě Fašismus a figurace v Lørenskog kulturním centru v Norsku, jejíž kurátorka byla Lena Charlotte Tangen. Výstava reaguje na přibývající rasistické nálady, otázku uprchlické krize a na svobodu osobního názoru, který nemusí jít ruku v ruce s politickou situací.
Karousova tvorba se zpravidla zaměřuje na vztahy lidské společnosti, které skrze svůj umělecký jazyk vyjadřuje pomocí zjednodušených geometrických tvarů formovaných do zmiňovaných objektů, soch a instalací. V létě roku 2016 vytvořil pro festival v Boskovicích site specific instalaci, poctu židovskému levicovému sociologovi Bruno Zwickerovi, který se narodil v Boskovicích. Autor v archivech nastudoval jeho osobní příběh a nechal se jím inspirovat pro vytvoření pomníku.

http://www.pavelkarous.cz

Tereza Záchová

související s
Pavel Karous

01:52:10

Studio Basta: Odbetonování jako katalyzátor pro tvorbu

Ve čtvrtek 3. dubna uvedl Kenny Windels, spoluzakladatel vlámského Studia Basta, přednášku Odbetonování jako katalyzátor pro tvorbu organizovanou spolkem KRUH.
01:02:01

Artlist:Talk – Tamara Moyzes

Cílem projektu Artlist:Talk – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.

Kateryna Khramtsova

Kateryna Khramtsová natočila krátkometrážní dokument o nebinární performerce a vojačce nazvaný Qirim (2023), který se objevil na mnoha tuzemských i zahraničních filmových festivalech. V doprovodné eseji jej Kryštof Kočtář představuje v kontextu autorčiny umělecké tvorby.

Komnaty ozvěn

Konfrontace ve veřejném prostoru se vyostřují. Protesty nabírají na síle, ve společnosti vzrůstá napětí jako reakce na ohrožení, roztočená emoční centrifuga silných přesvědčení. Pravdivost přesvědčení se opírá o sdílené emoční prožívání. Hněv, beznaděj, lítost, úzkost, soucit; emocionální pojítka sounáležitosti.
01:21:02

Cäcilia Brown

Cäcilia Brown se ve své práci zabývá strukturami a hierarchiemi veřejného prostoru v médiu sochy. Součástí jejích metod jsou destruktivní akty, jako je pálení nebo vyhazování něčeho z okna, stejně jako kopírování a archivace. Její díla mají prchavý, efemérní charakter a velmi často obsahují nalezené nebo sesbírané prvky.