Španělský architekt a teoretik José Ignacio Linazasoro spolu s bývalým děkanem Fakulty architektury ČVUT a architektem Ladislavem Lábusem přednášejí o svých zkušenostech s rekonstrukcemi historických staveb.
José Ignacio Linazasoro
je přední španělský architekt a pedagog, autor řady teoretických knih o architektuře i o vlastní tvorbě. Je považován za jednoho z největších španělských odborníků na moderní rekonstrukce historických budov. Upozornil na sebe především oceňovanými rekonstrukcemi jako je přestavba ruiny madridského kostela San Fernando na knihovnu (2004) nebo rozšíření kostela San Lorenzo ve Valdemaqueda (2001). Linazasoro se věnuje i novostavbám. Přední místo v jeho realizacích zaujímá Univerzitní knihovna v Madridu (1993), jejíž nenápadný zevnějšek kontrastuje s efektním interiérem pětipatrové válcovité čítárny. Další jeho univerzitní stavbou je kampus v Segovii z roku 2012, který je specifický pro svou fragmentovanou fasádu odrážející charakter veřejné budovy.
Ladislav Lábus
je uznávaný český architekt a pedagog působící od roku 1990 na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde byl mezi lety 2014–2022 také jejím děkanem. Po absolvování studia na stejné univerzitě pracoval v Projektovém ústavu výstavby hlavního města Prahy, poté v roce 1991 založil vlastní ateliér Lábus AA, s kterým se věnuje navrhování občanských a bytových staveb i urbanismu. Ve své tvorbě i teorii se soustředí na hledání komunikativnosti, čitelnosti a uživatelské příjemnosti svých staveb. Je znám svým citlivým přístupem při navrhování staveb v historických oblastech a renovacích, mezi něž patří palác Langhans, Jízdárna Pražského hradu, hotel Karlov, činžovní dům Na Smetance nebo Paličkova vila. Rovněž tvoří v oblasti bydlení, bydlení seniorů a přispívá k transformaci systému sociální péče a k problematice revitalizace sídlišť a panelových domů.
