Námestie slobody

umělci Pawel Althamer
kurátor Tomáš Džadoň, Michal Moravčík, Martin Piaček, Dalibor Bača
místo _Neurčené místo
tagy dekolonizace veřejný prostor pomník zvuk projekt
ůčinkující Tomáš Džadoň, Michal Moravčík, Pawel Althamer, Zbyňo Džadoň
kamera Jana Kapelová
zvuk Jana Kapelová
střih Jana Kapelová
interview Tomáš Džadoň, Michal Moravčík
překlad Kwiatkowska Magdalena Natalia
kategorie Reportáže
publikováno 15. 8. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Poľský umelec Paweł Althamer (1967) sa podujal odkliať ideologicky zaťažený priestor Námestia slobody v Bratislave čistou detskou energiou. Rozhodol sa vytvoriť veľké detské pieskovisko z nefunkčnej fontány Družba. Cieľom projektu je stretnutie a komunikačné prepojenie detí školského a predškolského veku prostredníctvom hry v piesku, kreslenia a spoločného čítania knihy Janusza Korczaka Kráľ Maťko Prvý.
Stretnutie ako slávnosť detí a dospelých, by malo na námestí navodzovať oslobodzujúcu atmosféru. Dospelí sa v Althamerovom ponímaní inšpirovanom knihou Kráľ Maťko Prvý stanú „sluhami“ detí.
Udalosť Pawła Althamera prináša do Bratislavy nový rozmer umenia vo verejnom priestore a zároveň vťahuje okoloidúcich k participácii na hre s deťmi.
Projekt Námestie slobody je prvým dielom, ktoré Verejný podstavec realizuje vrámci širšie koncipovanej Dočasnej autonómnej zóny umenia – projekt BOD 0.

související s
Námestie slobody

0:06:21

SOFT NORM – Komu patří veřejný prostor? (s důrazem na roli uměleckých děl)

0:04:34

Pavel Nádvorník: Chanov 1987–1988

K fotografování Romů se Pavel Nádvorník dostal v roce 1986 v rámci snahy o přijetí na fotografické studium na pražské FAMU. „Cikáni“ na Nádvorníkových fotografiích jsou čtvrtstoletí po jejich fotografické romantizaci zcela jiní, jsou tragickou součástí popkultury pozdního socialismu, plné lákavých plakátů a pašovaného videa.
0:09:38

Rekino

Oživení starých kin je jedinečnou příležitostí jak propojit nadšení pro kulturu se zájmem o minulost a oslovit návštěvnictvo všech generací.
01:21:02

Cäcilia Brown

Cäcilia Brown se ve své práci zabývá strukturami a hierarchiemi veřejného prostoru v médiu sochy. Součástí jejích metod jsou destruktivní akty, jako je pálení nebo vyhazování něčeho z okna, stejně jako kopírování a archivace. Její díla mají prchavý, efemérní charakter a velmi často obsahují nalezené nebo sesbírané prvky.
0:24:24