MIKLÓS MÉCS

umělci Miklós Mécs
místo Hungary
tagy aktivismus V angličtině náboženství
ůčinkující Miklós Mécs, Judit Fischer
kamera Ivan Svoboda
zvuk Ivan Svoboda
střih Ivan Svoboda
interview Ivan Svoboda
kategorie Profily
publikováno 30. 4. 2012
jazyk Česky / English
embed link icon

Miklos Mécz je výraznou postavou mladého umění na Maďarské umělecké scéně. Ve své tvorbě se často kriticky vyjadřuje k současným palčivím otázkám.(církev, oběh peněz, umělecký trh, umělecký provoz a další) Jeho typickým prvkem, který se oběvuje téměř v každém jeho díle, je chytrý humor. Mécz často spolupracuje na svých projektech s jinými umělci (László Mécs, Judit Fischer a další).

související s
MIKLÓS MÉCS

Andrea Průchová Hrůzová

Profil Andrey Průchové Hrůzové nabízí alespoň částečný vhled do šíře jejího profesního působení, ve kterém se zabývá především vztahem vizuality, rasy, kultury a paměti. 

Jan Freiberg

Jan Freiberg pracoval v Galerii Klatovy/Klenová jako kurátor a fotograf. Po vynuceném odchodu všech odborných pracovníků našel budoucnost na hřbitově Malsička ve Volyni a zřídil tu v roce 2010 v bývalé smuteční síni Galerii Na shledanou. Maloměsto, hřbitov a smrt podmiňují její existenci a vytváří základní rámec pro špičkové české umělce. Smyslem galerie je upozornit skrz umění na smrt jako živou součást života.
0:07:16

Být někým, kým (ne)jsem

Výstava představuje oblasti zájmu Katarzyny Kozyry a způsoby řešení problémů, jako jsou různé podoby prožívání a definování identity, těla a pohlaví i kulturních tabu.

Are//Athens//Partahhiana

Artyčok.tv in collaboration with Are is bringing a selection of lectures and presentations from the field of contemporary art scene in Greece.

Milenina píseň

Video Milenina píseň pracuje s teoretickým pozadím současného feministického myšlení, konkrétně s odkazem kyberfeminismu, který formulovala počátkem devadesátých let ve své práci britská feministka a teoretička kyberkultury Sadie Plant. Kyberfeminismus přiznává moderním technologiím emancipační sílu, ale jen potud, dokud k ní budou mít přístup všichni lidé bez ohledu na jejich třídní postavení, náboženské přesvědčení, kulturní identifikaci, sexuální orientaci či gender.