Hotel Bôrik

umělci Štefan Svetko, Štefan Ďurkovič
místo Hotel Bôrik
tagy veřejný prostor socialismus architektura
ůčinkující Jozef Mitošinka
kamera Mira Gáberová, Ivan Svoboda
zvuk Ivan Svoboda
střih Mira Gáberová, Ivan Svoboda
interview Barbara Zavarská, Aleš Šedivec
překlad Eva Maršíková
kategorie Pořady
publikováno 29. 3. 2013
jazyk Česky / English
embed link icon

Na hrane svahu nad Dunajom postavili v súvislosti so zriadením Československej federácie podľa projektu architektov Š. Svetka a Š. Ďurkoviča (na pôvodnom projekte ešte spolupracoval S. Talaš) budovu hotela Bôrik, určeného pre najvyššie štátne orgány. Objekt leží na podnoži, na ktorej sú zoradené a kŕčkami spojené zreteľne formované bloky s dvoma pásmi okien a zrezanými rohmi. Napriek svojmu lapidárnemu tvarovaniu, ktoré sa v interiéri prejavuje napríklad prevýšenou halou, pôsobí celkovou horizontalitou na exponovanom návrší harmonicky a patrí medzi tie politicky elitné stavby sedemdesiatych rokov, ktoré verejnosť bezkonfliktne prijala.

architekti: Štefan Svetko, Štefan Ďurkovič

projekt: 1967

realizácia: 1967 – 1973

 

související s
Hotel Bôrik

Charakter 5

01:33:10

Newyorské inspirace

Tom Balsley (SWA/Balsley) je renomovaný architekt s bohatou praxí působící v New Yorku. Po dobu více než 35 let proměňuje společenské a kulturní prostory v udržitelné a živoucí městské krajiny. Pouze v New Yorku dokončil více než 100 parků a náměstí.
0:07:51

Hraničář / PODKLADY PRO UVAŽOVÁNÍ

Podkladem pro společné uvažování jsou v případě této výstavy v minulosti uskutečněné umělecké a výzkumné projekty a záznamy happeningů či intervencí umělců a umělkyň pohybujících se napříč médii a žánry.
01:52:10

Studio Basta: Odbetonování jako katalyzátor pro tvorbu

Ve čtvrtek 3. dubna uvedl Kenny Windels, spoluzakladatel vlámského Studia Basta, přednášku Odbetonování jako katalyzátor pro tvorbu organizovanou spolkem KRUH.

2000 slov dnes

Jakou roli hráli vědci a vědkyně v politických a společenských transformačních procesech v minulosti a jakou hrají dnes? Slouží dnes vědecké instituce k reflexi společensko-politických změn? Nechává akademický provoz zaměřený na efektivitu a kvantitu produkce dostatek prostoru pro společenskou kritičnost vědců a vědkyň? A jaké frustrace práce ve vědecké instituci generuje?