Deathly Nature

Společným jmenovatelem děl na této výstavě je neustále se měnící pojetí „člověka“, respektive proměny, jimiž prošel obraz lidské existence v průběhu 20. století. Tento proces byl do značné míry ovlivněn vzájemně provázaným vývojem optiky a epistemologie. Optika však není považována pouze za technologickou vědu, ale spíše za technický a koncepční aparát, který na počátku 21. století zobrazuje obrazy lidského těla a lidské duše v něm přebývající (například v seriálech jako CSI: Crime Scene Investigation, Dexter a Lie to Me). Pokud jde o epistemologii, stojí za to se zaměřit na diskurz zastoupený filosofy (od Michela Foucaulta po Katherine Hayles), který hledal způsoby, jak přizpůsobit pojmy člověka a lidskosti nejnovějšímu vývoji v medicíně, biologii, informatice a kybernetice. V dnešní době se tento diskurz často označuje jako posthumanistický, protože na rozdíl od humanismu se nezabývá podstatou člověka a lidské přirozenosti (chápané z pohledu biologie a psychologie), ale soustředí se spíše na hranice a přechody, liminální dimenze a projevy hybridity.

Sándor Hornyik

související s
Deathly Nature

0:04:56

Vitríny Artbiom / Tekutá těla

V rámci výstavy Tekutá těla představili svá díla Paula Gogola, Jan Matýsek a Kristína Opálková, kteří se vztahují k tématu tekutosti vody skrze motivy monstrozity, fiktivních historií, smrti a tělesnosti.
0:06:09
0:05:55
0:04:14

Rozpor

Tuto výstavu drží pohromadě rozpor. V klasické logice by takový výrok neobstál, protože pojem rozpor se v ní vztahuje pouze na případy, kdy se dvě abstraktní hodnoty vylučují, a nemohou tak společně utvářet cokoliv nového.

Zvlněná pastva

Skupina Pastvina se věnuje výzkumu pastevectví v České republice a jejím okolí a chce propojit východoevropské pastevectvo.
0:05:18