CJCH-2015 Barbora Kleinhamplová

umělci Barbora Kleinhamplová
místo _Neurčené město
tagy afekt Anglické titulky zdraví práce
ůčinkující Barbora Kleinhamplová
kamera Jan Vidlička
zvuk 2046, Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
interview Jan Vidlička
překlad Zuzana Frantíková
playlisty Společnost Jindřicha Chalupeckého
kategorie Profily
publikováno 23. 10. 2015
jazyk Česky / English
embed link icon

Barbora Kleinhamplová je loňskou absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze, svou diplomovou prací reprezentovala AVU v rámci mezinárodního ocenění Start Point. Studovala také na pražské FAMU. Její práce v médiích videa, performance, fotografie či instalace prošla zajímavým vývojem. Od raných akcí, ve kterých zpravidla vystupovala samotná umělkyně a stavěla se do nezvyklých pozic, často v interakci s každodenními předměty či domácím prostředím, se v poslední době Kleinhamplová posunula k otázkám postavení člověka v současné konzumní společnosti, vedené korporátními pravidly. Sleduje je z pohledu upozaďovaných kvalit, jako je spánek, hypnóza či nevědomí. V době studií Kleinhamplová vystavovala zejména v rámci nezávislé české galerijní scény, ale její tvorba se začíná objevovat také v etablovaných institucích v Česku i zahraničí.

související s
CJCH-2015 Barbora Kleinhamplová

01:04:16

Your Life is Waiting

O povaze šílenství se debatuje už od starověku. Duševní nemoc je však vynálezem moderní doby spojené s institucionalizací psychiatrie. Podle Michela Foucaulta to byla potřeba buržoazie 18. století odklidit neposlušné jedince z veřejné sféry, která vedla k zavedení zvláštních ústavů pro tzv. duševně choré. V rámci těchto „cel pro nežádoucí“ se pak psychiatrie vyvinula ve vědeckou disciplínu.

Contemporaneity - From romanticism (individualism, relativism, consumerism, modernism) to crosslinked nature

PRÁCE

Lidé v kultuře často pracují na krátkodobé dohody nebo jako OSVČ bez sociálních jistot, za nízké platy a bez vidiny odpočinku v důchodu. Práce v kultuře a umělecká tvorba ale takto vypadat nemusí – po celé Evropě existují příklady státní podpory umělců a umělkyň a iniciativy, které usilují o lepší pracovní podmínky.

Poetika identit

V poetice identit je důležité vracet se do určitého bodu nula, který je zároveň bodem zlomu. Mé Já se láme přes určitá omezení a neustále bojuje proti sobě samému. Vždy se nachází v procesu stávání se a tento proces vždy provází určitá rozpolcenost. Jsem nikým a zároveň jsem všemi. Patřím k anywheres, k těm co jsou doma všude a zároveň nikde. Nevím, jestli proto být smutný.