Černá a bílá ve fotografii

umělci Radek Brousil
kurátor Sandra Baborovská
místo GHMP - Colloredo Mansfeld
tagy dekolonizace historie instalace odnaučování fotografie
ůčinkující Sandra Baborovská, Radek Brousil
kamera Milan Mazúr
zvuk Milan Mazúr
střih Milan Mazúr
interview Milan Mazúr
překlad Zuzana Rousová
kategorie Reportáže
publikováno 1. 3. 2017
jazyk Česky / English
embed link icon

Výstava je první větší soubornou přehlídkou Radka Brousila (*1980, Nitra), absolventa ateliéru fotografie na pražské Uměleckoprůmyslové škole a držitele ceny Oskára Čepana. Brousilovy práce vycházejí z média klasické fotografie, ale zároveň jsou polemikou nad technologií zpracování fotografického obrazu, která se týká problematiky zaznamenávání tmavé pleti. Toto téma Brousil rozvíjí v „sudkovsky“ laděném fotografickém souboru plastik černošských portrétů význačného cestovatele a sochaře F. V. Foita. Nejnovější fotografie poprvé představené v Galerii hlavního města Prahy přesahují do média objektu a dotýkají se nejen kolonialismu v sochařském umění, ale tematizují rovněž barokní plastiky Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa představující postavy Maurů na tzv. Královské cestě, která vede poblíž Colloredo-Mansfeldského paláce přes Karlův most a Nerudovu ulici.

související s
Černá a bílá ve fotografii

08:00:08
0:04:34

Pavel Nádvorník: Chanov 1987–1988

K fotografování Romů se Pavel Nádvorník dostal v roce 1986 v rámci snahy o přijetí na fotografické studium na pražské FAMU. „Cikáni“ na Nádvorníkových fotografiích jsou čtvrtstoletí po jejich fotografické romantizaci zcela jiní, jsou tragickou součástí popkultury pozdního socialismu, plné lákavých plakátů a pašovaného videa.
02:00:08

The Politization of Antisemitism

Diskuzi na téma současné politizace antisemitismu uvedli Peter Ullrich a Sindre Bangstad pod hlavičkou Iniciativy za kritickou akademii (IZKA).
0:24:24

Gesturing Towards Decolonial Futures

Dino Siwek a Camilla Cardoso, mluví o významu umění a transformativního vzdělávání tváří v tvář současné ekologické, sociální a spirituální polykrizi.

Ocean as an Art Space

Více-než-oceánská perspektiva je spekulací o vnímání, emocích, inteligenci a schopnosti jednat. Přináší s sebou příliv dekoloniálního myšlení, posthumanismu, materiálního feminismu, queer ekologií, mediální teorie a spirituality, které se v této vlně prolínají skrze mezioborovou estetiku a environmentální spravedlnost.
0:07:00