Rehabilitačný ústav Baník

umělci Ivan Matušík
místo Bojnice
tagy architektura socialismus veřejný prostor zdraví
ůčinkující Elizabet Lančaričová, Emília Sureková
kamera Mira Gáberová, Ivan Svoboda
zvuk Ivan Svoboda
střih Mira Gáberová, Ivan Svoboda
interview Barbara Zavarská, Aleš Šedivec
překlad Eva Maršíková
kategorie Pořady
publikováno 5. 4. 2013
jazyk Česky / English
embed link icon

Jedno z vrcholných diel Ivana Matušíka, ktoré získalo ohlas aj v zahraničí. Rehabilitačný ústav je jediným architektonickým dielom zo Slovenska, ktoré bolo významným teoretikom Udom Kultermannom, zaradené do výberu svetových architektonických diel 20. storočia a bolo publikovane aj v mnohých zahraničných časopisoch. 

Koncepcia stavby pripomína jedno z architektových prvých diel – nákupné stredisko Slimák v Bratislave.

Stavba je citlivo zasadená v prostredí a nekonkuruje blízkemu romantickému zámku. Ústav sa skladá z kruhovej podnože a štvorpodlažnej lôžkovej časti v tvare výseče z kruhu.
V podnoži sú vstupné priestory, stravovacia časť a prevádzky vodoliečby, ktoré sú prístupné z hlavnej haly a z chodby okolo ústredného kruhového átria. Na ďalších štyroch poschodiach sú dvojlôžkové izby s kapacitou 200 miest. Vnútorná chodba smerom do átria, je zasklená kopilitom jedným z typických materiálov používaných v povojnovej architektúre na Slovensku. Vonkajší výraz stavby tvorí podnož obložená tmavým keramickým obkladom a prefabrikované konkávne prvky balkónových zábradlí jednotlivých izieb, ktorých pravideľná štruktúra pripomína kanelúru dórskeho stĺpa.

Tvarová jasnosť a geometrická ornamentálnosť ústavu preukazuje blízkosť Matušíkovej koncepcie so súdobým svetovým moderným hnutím a preukazuje zároveň typický rukopis svojho autora, ktorý možno čítať na jeho viacerých dielach.

Peter Szalay

Autor: Ing. arch. I. Matušík
projekt: 1967 – 1968
realizácia: 1970 – 1975

související s
Rehabilitačný ústav Baník

01:26:34

Otevírám dveře v novém okně: Rozprava o odcházení od počítače

Pracovní rozpravy o hledání imaginace digitality s ústředním tématem: vypnutí počítače jako okamžik podvolení se.
Palo Fabuš a Luboš Svoboda se ve svých rozhovorech věnují úvahám o digitalitě, tomu, jak se o ní dá mluvit z perspektivy filozofie a poezie. Společný zájem na rozplétání současného myšlení, představivosti či řeči ovlivněné technologiemi krystalizuje v ostrém řezu vypínání počítače jako východisku pro definování osmózy prázdné statiky pokoje a počítačem roztočených tužeb.
0:49:15

Artlist:Talk – Markéta Kinterová

Cílem projektu Artlist:Talk – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.
0:28:02

Architektura výstav - Iveta Šalamounová

Designérka a umělkyně Iveta Šalamounová (rozená Čermáková) vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze (2008–2014) a interiérový a nábytkový design na pražské UMPRUM (2014–2017).

Horká čokoláda a hry: architektura péče

Vjera Sleutel vystudovala architekturu na univerzitě KU Leuven. Spolupracuje s ateliérem POOT-architectuur v Antverpách a je součástí bruselského architektonicko-filozofického kolektivu BAVO.
Její výzkumy se týkají architektury psychiatrie a specificky redesignu nemocnic jako životného prostředí pro jejich dočasné obyvatele. Se zájmem o sociální a politické aspekty architektury se v praxi zaměřuje na angažování lidí a na konstrukci porozumění navrhování.
0:07:51

Hraničář / PODKLADY PRO UVAŽOVÁNÍ

Podkladem pro společné uvažování jsou v případě této výstavy v minulosti uskutečněné umělecké a výzkumné projekty a záznamy happeningů či intervencí umělců a umělkyň pohybujících se napříč médii a žánry.
01:21:02