Rehabilitačný ústav Baník

umělci Ivan Matušík
místo Bojnice
tagy veřejný prostor socialismus zdraví architektura
ůčinkující Elizabet Lančaričová, Emília Sureková
kamera Mira Gáberová, Ivan Svoboda
zvuk Ivan Svoboda
střih Mira Gáberová, Ivan Svoboda
interview Barbara Zavarská, Aleš Šedivec
překlad Eva Maršíková
kategorie Pořady
publikováno 5. 4. 2013
jazyk Česky / English
embed link icon

Jedno z vrcholných diel Ivana Matušíka, ktoré získalo ohlas aj v zahraničí. Rehabilitačný ústav je jediným architektonickým dielom zo Slovenska, ktoré bolo významným teoretikom Udom Kultermannom, zaradené do výberu svetových architektonických diel 20. storočia a bolo publikovane aj v mnohých zahraničných časopisoch. 

Koncepcia stavby pripomína jedno z architektových prvých diel – nákupné stredisko Slimák v Bratislave.

Stavba je citlivo zasadená v prostredí a nekonkuruje blízkemu romantickému zámku. Ústav sa skladá z kruhovej podnože a štvorpodlažnej lôžkovej časti v tvare výseče z kruhu.
V podnoži sú vstupné priestory, stravovacia časť a prevádzky vodoliečby, ktoré sú prístupné z hlavnej haly a z chodby okolo ústredného kruhového átria. Na ďalších štyroch poschodiach sú dvojlôžkové izby s kapacitou 200 miest. Vnútorná chodba smerom do átria, je zasklená kopilitom jedným z typických materiálov používaných v povojnovej architektúre na Slovensku. Vonkajší výraz stavby tvorí podnož obložená tmavým keramickým obkladom a prefabrikované konkávne prvky balkónových zábradlí jednotlivých izieb, ktorých pravideľná štruktúra pripomína kanelúru dórskeho stĺpa.

Tvarová jasnosť a geometrická ornamentálnosť ústavu preukazuje blízkosť Matušíkovej koncepcie so súdobým svetovým moderným hnutím a preukazuje zároveň typický rukopis svojho autora, ktorý možno čítať na jeho viacerých dielach.

Peter Szalay

Autor: Ing. arch. I. Matušík
projekt: 1967 – 1968
realizácia: 1970 – 1975

související s
Rehabilitačný ústav Baník

Od stranické podpory umění k umělcům na podpoře: Jak se proměnila státní podpora činnosti výtvarných umělců po roce 1989?

Diskuze se zaměřila na otázku, jaké strategie podpory výtvarného umění, které se vymyká principům konzumní kultury, byly a mohly být zavedeny v nově se formující tržní společnosti?

Obchodní dům Prior v Brně: Ideologické stigma, teritoriální disonance a demokratické znovuvyužití

On-line výstavní projekt kurátorek Šárky Svobodové a Evy Truncové z kolektivu 4AM umožňuje formou specifického urbexu projít jednotlivé části bývalého obchodního domu a postupně tak odkrývat různé vrstvy paměti jednoho konkrétního objektu. Diváctvu tak přibližuje proces, jakým kurátorky i autorstvo jednotlivých částí výstavy během několik posledních let existence bývalého brněnského PRIORu odhalovali jednotlivé vrstvy jeho historie i role v širším kontextu města.
0:49:15

Artlist:Talk – Markéta Kinterová

Cílem projektu Artlist:Talk – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.
01:46:00

IFUB*

Jak se vyvíjelo komunitní bydlení v Německu? Lze dnes navrhovat a stavět s ohledem na budoucí generace? O svém přístupu k architektuře a designu hovořili architekti a zakladatelé oceňovaného německého studia.
01:30:44