První větší pražská samostatná výstava Pavla Sceranková (* 1980) tematicky navazuje na projekt Zpráva z neokortexu, který umělkyně připravila před dvěma lety pro Galerii hlavního města Prahy v rámci cyklu Start up. Sceranková se dlouhodobě zabývá pamětí a výzkumem lidského vnímání. Reflektuje způsob, jakým vzniká vizuální zkušenost, a snaží se o její rekonstrukci. Jak vyplývá z názvu, autorka se tentokrát inspirovala němým filmem Fritze Langa z roku 1929.
Společný není jen titul snímku a výstavy, ale především jejich leitmotiv – (ne)schopnost mezilidské komunikace. Pro Scerankovou je důležitá cesta, již se jako poutníci časem rozhodneme podniknout, a snaha o pochopení našeho soukromého vesmíru. Projekt Žena na Měsíci představuje objekty a instalace vyprávějící o izolaci člověka ve vlastním skafandru, fyzické i mentální krustě. Pavla Sceranková nabízí vizuální experimenty, přepisuje vjemy, odehrávající se v lidském mozku, do konstelace znaků a svébytných tvarů.