XX – kombinace chromozomů u žen, tzv. homogametické pohlaví,
XY – kombinace chromozomů u mužů, tzv. heterogametické pohlaví.
Vladimír Skrepl (1955) je znám především jako malíř, přestože se také zabývá tvorbou instalací, objektů a videí. Jeho syrově přímá malířská tvorba se svým výrazem blíží dětským insitním kresbám. Námětem jeho nejnovějších obrazů se tentokrát staly drsné a velmi nedětské princezny. K vytvoření airbrushového podkladu, který svou brutální malbou překryl, vyzval Skrepl současného novomediálního experimentátora a bývalého hyperrealistického malíře Jana Mucsku.
Drsný kanadský herec, režisér, umělec, gay aktivista a pornograf Bruce LaBruce (1964) se pohybuje ve výstředních uměleckých kruzích, pro něž se vžil termín homocore nebo queercore. Od začátku devadesátých let vytváří fotografie a filmy plné zvířecích masek, stříkající krve, vystrčených zadků, ztopořených penisů, odjištěných zbraní a pahýlů lidských končetin. LaBruce v Praze uvádí své protiválečné artporno „Give Piece of Ass a Chance“.
Ondřej Brody (1980) s oblibou testuje hranice umění, přičemž se často dotýká tabuizovaných témat, jako je sex, masturbace, pornografie, násilí, korupce. Jeho tvorbu lze chápat jako kritiku umění samého, ale současně jako obecnou kritiku společenských nespravedlností. Mnohé ze svých uměleckých akcí provádí společně s finským umělcem Kristoferem Pateauem.
Také Viktor Frešo (1974), který rovněž s Ondřejem Brodym často spolupracuje, se pohybuje na samé hraně toho, co ještě označujeme jako umění. Ve své tvorbě zesměšňuje pro umělce typickou sebestřednost a polemizuje s činností kulturních institucí. Je organizátorem výtvarné ceny Egoart, jejíž vítěz je každoročně vybrán prostřednictvím losování, a členem několika uměleckých skupin – Lobbygroup, Fifty-fifty, Egoart nebo Binderfresh.
Krátké zhuštěné filmy Marka Théra (1979) kolísají mezi melancholickým ztišením, perverzní provokací a totálním vyprázdněním. Středem Thérovy umělecké tvorby je mytologie vytvořená okolo jeho oblíbených pop-ikon – Marie Callasové, Marilyn Monroeové či Andyho Warhola.
Milan Mikuláštík