Veronika Bromová

přístupnost (cc) cz en
umělci Veronika Šrek Bromová
místo Česká republika
tagy umělecké instituce umělecké vzdělávání gender ekologie
režie Jakub Kučera
ůčinkující Veronika Šrek Bromová
kamera Kryštof Hlůže
zvuk Tomáš Merta
střih Jakub Kučera
interview Jakub Kučera
překlad Brian Vondrak
kategorie Profily
publikováno 3. 2. 2023
délka 0:32:33
jazyk Česky / English
embed link icon

Zprávu o tvorbě Veroniky Šrek Bromové poslední dekády by nebylo možné podat bez návaznosti na její košatý profesionální a osobní život. Změny v posledních dekádě přineslo venkovské prostředí, rodina i vlivná iniciace terapeutickým výcvikem.

Autorka realizuje projekty stojící na pomezí iniciačních spirituálních praktik, mimoevropských kultur a živého umění. Sociální, kolektivní rozměr akcí kompenzuje autorčinu průběžnou tvorbu ve fotografii, kresbě a malbě.

Veroniku Šrek Bromovou formovalo prostředí UMPRUM, později necenzurovaná energie devadesátých let, ale ještě předtím to byli rodiče, jejichž zásadní vliv autorka často zmiňuje v rozhovorech, vůči jejichž pracným technikám se vymezila už v době studia. Imaginativnost a magičnost, typická pro fotomontáže Pavla a Dagmar Bromových, má své paralely i v její průběžné tvorbě.

S usedlostí Chaos, kde autorka provozuje komorní galerii Kabinet , letní workshopy a další sociální a kulturní aktivity, začíná nové dějství jejího přístupu k umění, k sobě samé i sociálnímu rozměru. V linii performativity dochází před několika lety u autorky k posunům. Autorka eklekticky využívá rituální, symbolické a magické prvky různých kultur, osciluje mezi postavami vědmy, mága, šamana, léčitelky, zahradnice, (neo)selky. V těchto a dalších hybridních rolích vystupuje s důrazem na mezilidský kontakt a na vztah k přírodě

Veronika Bromová bývá dávána do souvislosti s proměnou vidění ženské identity v umění 90. let střední a východní Evropy. Dotýká se jí sexualizovaná pozice žen ve společnosti. V ritualizovaných performancích posledních let akcentuje naopak archetypální léčivou sílu ženství, plodnost, vztahovost a kolektivnost. Tyto živé výstupy jsou ve své univerzálnosti v kontrastu k jejím starším „selfperformancím“ zaznamenaným fotografií. Připomeňme například notoricky známou selfperfromance Zemzoo (1998), kterou prezentovala na Benátském bienále. Veronika Šrek Bromová, která byla v předvoji nástupu digitálních technologií, sofistikovanost manipulovaného obrazu dnes často vyměňuje za fyzickou prézentnost a upřednostňuje rukodělné techniky. V této osvobozující perspektivě je také možné sledovat automatické kresby, obrazy a objekty, které vznikají v poslední době. Udržuje i nadále autobiografičnost takřka doslovně, jako bezprostřední záznam, kterým autorka vizualizuje svůj život v různých výtvarných médiích. Například Veromandala (2016) vzniká otiskem nahého autorčina těla. Jako umělkyně a pedagožka je vlivnou postavou české scény. Ve své práci dokáže emotivně propojit zdánlivě rozporuplné atributy progresivního globalizovaného světa a nadčasového univerza archaických mytologií, vložit do vztahu urbánního a rurálního dynamiku a přínosnost. V paralelní fotografické tvorbě se autorka se velkou mírou zaměřuje na své blízké. Tématům rodiny, rozostření genderu, prolínání lidského a přírodního světa dává organický rozměr.

Mariana Serranová

 

M.A. Veronika Šrek Bromová

*1966 v Praze

Žije a pracuje v usedlosti Chaos ve Stříteži u Poličky a v Praze Vršovicích

Česká intermediální umělkyně Veronika Bromová, narozena 1966 v Praze. Vystavovala na mnoha místech Evropy v Rusku, USA i Asii. Reprezentovala jako první žena Českou republiku na Bienále v Benátkách v roce 1999. Její díla jsou umístěna ve významných veřejných sbírkách v České republice a Evropě (Národní galerie v Praze, Centre Georges Pompidou Paris, Moderna Museet Stockholm, Mumok Vídeň. V letech 2001 až 2011 vedla Atelier nových médií II, fotografický a digitální obraz na Akademii výtvarných umění v Praze. Obohatila novou uměleckou scénu odvážnými experimenty s využitím nových technologií; bez studu a kompromisů s hluboce osobním a intimním uměleckým výrazem.

Jádrem její práce jsou ženská témata, tělo, rody, rodina, alternativní rodina, příroda, mytologie, v poslední dekádě rozvíjí své vlastní způsoby rituálu - performance. Inspirací jsou jí tradice nativních národů a kultur. Již 12 rokem bydlí s rodinou na statku s názvem Chaos ve východních Čechách, 180 km od Prahy a 70 km od Brna. Snaží se žít v harmonii s přírodou a organizuje program pro Galerii Kabinet Chaos, zaměřenou na profesionální umění a umělce, kteří pracují s humanitními a přírodními tématy. Od roku 2015 do současnosti přednáší na Anglo American University a aktivně spolupracuje s dalšími institucemi, například Artedu, CIEE, World learning, Západočeská Universita Umění a Designu, Masarykova Universita v Brně, Janáčkova Akademie múzických umění, FaVU v Brně. Studovala arteterapii při České Arteterapeutické Asociaci, kde po 5 letech studia získala certifikát z psychoterapeutického výcviku ArteSur, při ČAA.

související s
Veronika Bromová

0:09:37

XY 2025: Berlín v Olomouci

Ve čtvrtek 26. června 2025 proběhl 10. ročník XY: výstavy s procházkou / procházka vernisážemi, tentokrát zaměřený na představení výseku multikulturní umělecké scény německého Berlína v české Olomouci. 
0:33:12

Mária Hlavajová

Máriina jedinečnosť, a to nielen v umeleckom svete, tkvie v jej úprimnosti a úprimnom záujme o študentstvo a umenie, v integrite, ktorá pôsobí až neochvejne, i keď sa nachádza v pozícii moci a v schopnosti nadchnúť ľudí a to najmä v časoch, kedy sa im akékoľvek snaženie zdá márne. Nie preto, že by sa ľudí snažila presvedčiť – s charizmou jej vlastnou – o nejakej dogmatickej správnosti svojho prístupu k umeniu a umeleckej tvorbe, ale preto, že predstava umenia, ktorému verí, a o ktoré bojuje, s ľuďmi rezonuje.
01:08:44
0:55:46

Debata s Fatos Üstek

Přednáška londýnské kurátorky Fatos Üstek organizovaná Centrem pro současné umění Praha.
0:28:02

Architektura výstav - Iveta Šalamounová

V instalacích výstav klade důraz na jednoduchost, uměřenost a kompaktnost. Neváhají zařadit i výrazný element nebo znejišťující moment. Podstatné však pro ně zůstává, aby architektura exponáty nepřebíjela, ale aby byla jejich partnerem. Zároveň věří, že způsob instalace může přispět k interpretaci vystavených děl. Stejně tak je pro ně důležité, aby architektura výstavy vznikala ve vzájemném dialogu mezi všemi zúčastněnými aktéry a aktérkami.
0:12:17