I v kávové lžičce se odráží slunce

Kdo je žena na obraze? Co vyjadřují její gesta? Co si asi myslí její dcery? Odkud pochází věci, které ji obklopují? Proč má hnědé šaty? Za jakým účelem vlastně vnikl tento obraz? A kde je její muž?…

Devět studentů se spojilo na dobu jednoho semestru v Šalounově ateliéru pod taktovkou mezinárodně etablované kurátorky Ruth Noack, aby si kladli otázky. Nejen tyto, ale i mnohem základnější: Čeho chceme docílit? Jakými prostředky? Jak si navzájem porozumět? Jaký to má smysl?… Výsledkem jejich snahy je heterogenní výstava s působivým instalačním řešením, která od výchozího bodu – Hynaisova portrétu – rozvíjí sofistikovanou síť vzájemných vztahů a asociací a propojuje historicky relativně vzdálený obraz s díly současného nebo nedávného umění. V této struktuře krystalizují rozličná témata: téma identity, genderu, vztahu jedince ke společnosti, hranice i překrývání veřejného a soukromého, vztah člověka k věcem, které ho obklopují. Cílem výstavy tedy v této mnohosti není podat objektivní výklad určitých fenoménů, ale umožnit více vrstevnaté čtení a prostřednictvím jedinečné konstelace uměleckých děl zprostředkovat nejen jejich nové možné interpretace, ale také nově nahlédnout sebe, jako diváky a interpretátory.

Participující studenti:
Tereza Jindrová, Lenka Kerdová, Martin Kolarov, David Přílučík, Lucie Rosenfeldová, Barbora Švehláková, Ondřej Vicena, Jiří Žák

s Ruth Noack a Radimem Labudou