Časoprostorový motocyklový závod, ve kterém má současná socha ambice dostihnout dílo moderny. Těsně před cílem v pravotočivé zatáčce je současný umělec Tomáš Džadoň se svým strojem (stáj Valentino & Džadoň) v těsném závěsu za Slunečním paprskem (1924) Otakara Ševce.
Džadoň pozval Valentina k účasti na výstavě v hunt kastner s myšlenkou, že může být zajímavé zapojit do výtvarného projektu starý německý motocykl NSU ze čtyřicátých let. Během posledních pěti let, kdy umělec pracoval na renovaci stroje formou relaxu, fascinovala ho podobnost mezi jeho strojem a ikonickou modernistickou sochou Otakara Ševce Sluneční paprsek z roku 1924, kterou je možné vidět v Národní galerii v Praze. To vedlo umělce k dalším úvahám o shodnostech a rozdílech v přístupech mezi modernistickou érou, která klade důraz na formu a materiál, a současným uměním, které klade obsah nade všechno.
Pro výstavu Závod vytvořili Džadon a Valentino každý vlastní individuální sochu ve vzájemné shodě a zároveň v souladu s existujícím Slunečním paprskem od Otakara Ševce. Jednoduše řečeno, výstava prezentuje formální skulpturu vedle objektové sochy na site-specific soše, vytvářející tak celkovou instalaci, která oslovuje galerijní prostor a publikum hravým a sofistikovaným způsobem na mnoha odlišných úrovních.
Výsledná site-specific trojrozměrná instalace uvrhne diváka do spletitého smyslového/vypravěčského zážitku, který je jak poctou tradiční soše, tak i odbočením od ní. Vnímání instalace a interakce s ní závisí na úhlu pohledu, ze kterého k ní přistupujete: pohled z ulice skrz tři velká okna; když vstupujeme do galerie pod nízkou stropní konstrukcí, obcházíme výstavní platformu a nakonec když vycházíme na plošinu a stáváme se součástí tableau vivant a závodu, kde cílová čára je někde na konci stoupajícího horizontu.