Sýrie: Tajná vládní likvidační kampaň ve věznici Sajdnájá

místo VI PER
tagy válka k poslechu zdraví architektura násilí
ůčinkující Martina Pařízková
kamera David Přílučík
zvuk David Přílučík
střih David Přílučík
kategorie Přednášky
publikováno 28. 6. 2018
jazyk Česky / English
embed link icon

Od vypuknutí konfliktu v Sýrii uplynulo už 7 let. Nepřehledná válka mezi desítkami stran už vyhnala z domovů přes 5,5 milionu lidí, 400 tisíc zemřelo. Civilisté trpí nejen v Ghútě nebo Afrínu. Výzkumníci Amnesty International odhalili kampaň syrské vlády, při které dochází k nezákonným popravám ve vězení Sajdnájá. Mezi roky 2011 a 2015 tam byly i několikrát týdně popravovány skupiny 50 lidí. Během pěti let bylo takto zavražděno na 13 000 lidí, mnoho z nich byli civilisté, pravděpodobní odpůrci vlády. Zadržení trpí v nelidských podmínkách – běžné je opakované mučení a neustálý nedostatek jídla, vody, léků a lékařské péče. Zpráva dokládá, že bylo těmito vyhlazovacími taktikami zabito mnoho zadržených. Panuje důvodné podezření, že pokračují i v současnosti…

Přednáška přiblíží závěry výzkumné zprávy Amnesty odhalující způsoby mučení ve věznici Sajdnája. K jejímu vypracování napomohly i výsledky spolupráce Amnesty International s Forensic Architecture, která vedla k vytvoření volně přístupné interaktivní webové aplikace (saydnaya.amnesty.org). Výklad se také dotkne aktuálního dění v Sýrii a důsledků, které má tamní krize na Evropu včetně Česka.

Přednáší Martina Pařízková , tisková mluvčí Amnesty International v České republice.

Amnesty International je největší lidskoprávní organizace na světě. Je hnutím 7 milionů lidí ze 150 zemí, kterým není lhostejné porušování lidských práv, a chtějí se mu postavit. Proto vedou kampaně, pořádají veřejné akce, zastávají se obětí bezpráví a usilují o systémové změny. Práce Amnesty je založena na spolehlivém výzkumu. Výsledků dosahuje i díky autoritě, kterou získala během více než 50 let své činnosti. V roce 1977 obdržela Nobelovu cenu míru.

související s
Sýrie: Tajná vládní likvidační kampaň ve věznici Sajdnájá

Jak (ne)stavět v CHKO

Klademe si otázku, co a jak stavět v CHKO? Jaké jsou možnosti pro přirozenou regulaci cestovního ruchu a zda je nastavení současné legislativy pro budoucí vývoj dostatečné, případně jaké změny by mohly přispět ke kvalitnímu uvažování nad architekturou a urbanizací na tomto území.

Kateryna Khramtsova

Kateryna Khramtsová natočila krátkometrážní dokument o nebinární performerce a vojačce nazvaný Qirim (2023), který se objevil na mnoha tuzemských i zahraničních filmových festivalech. V doprovodné eseji jej Kryštof Kočtář představuje v kontextu autorčiny umělecké tvorby.

Horká čokoláda a hry: architektura péče

Vjera Sleutel vystudovala architekturu na univerzitě KU Leuven. Spolupracuje s ateliérem POOT-architectuur v Antverpách a je součástí bruselského architektonicko-filozofického kolektivu BAVO.
Její výzkumy se týkají architektury psychiatrie a specificky redesignu nemocnic jako životného prostředí pro jejich dočasné obyvatele. Se zájmem o sociální a politické aspekty architektury se v praxi zaměřuje na angažování lidí a na konstrukci porozumění navrhování.
0:06:46

NU architectuuratelier - Pluralismus

NU architectuuratelier se zaměřuje na experimentální architekturu, jejich cílem je přispět za použití odpovídajících materiálů a promyšleného využití prostoru ke zlepšení životního prostředí. Ve své tvorbě se mimo jiné věnují také krajinářství. Ateliér byl nominovaný na cenu Mies van der Rohe a Belgickou cenu za architekturu s projektem C-mine Expeditie. Jedná se o rekonstrukci starého důlního komplexu, který dnes slouží jako kulturní a zábavně-vzdělávací park.
01:22:09