Díla výtvarníků ze sousedních postkomunistických zemí jsou výmluvná a českému publiku mohou být v mnoha ohledech velice povědomá. „V dílech umělců z postkomunistických zemí můžeme pozorovat určitou podobnost. Vychází z jejich společné zkušenosti z dětství stráveného v totalitním režimu, bez možnosti cestovat a bez většího ekonomického zázemí,“ říká galerista Jiří Švestka. Podle něj se tito umělci „oproti svým západním souputníkům víc zaměřují na intenzitu prožitku a vlastní práce.“
Po revoluci v Rumunsku (1989) se Dan Perjovschi stal součástí tzv. první vlny avantgardního hnutí, které bylo až do té doby v zemi nežádoucí. Jeho kresby a karikaturní komentáře na současnou politickou, kulturní i společenskou situaci ve státě přinášejí zábavu lidem a neklid politikům. V Rumunsku je považován za nejvyhraněnějšího politického satirika. Jako novinář také kritizuje hluboký úpadek seriózního novinářství a všeobecnou bulvarizaci. Perjovschi žije a tvoří v Bukurešti a ve své práci se hodně věnuje současnému dění v rodné zemi i v celém světě.
Největší vliv na Perjovschiho tvorbu měly, jak sám říká, tři zásadní zlomy: politické události v roce 1989, svoboda slova a konečně volný přístup na mezinárodní uměleckou scénu. „Nebyla to jen náhlá změna. Byl to pomalý proces, ale vše začalo právě svobodou projevu,“ uvádí Perjovschi o událostech, které se zásadně podepsaly na jeho dnešní tvorbě. Svou kresbu kombinuje s graffiti, přičemž ale kresbu pojímá jako samostatný objekt, performanci a instalaci.
Perjovschi často kreslí přímo na zdi a okna muzeí a galerií, kde vystavuje. Stejným způsobem je připravována i výstava v Praze. „Přijdu, rozhlédnu se a budu kreslit podle toho, co se právě bude v Praze, Česku nebo Evropě odehrávat,“ říká o přípravě výstavy Perjovschi. Má potřebu pracovat rychle a přímo a být při tom mobilní. Inspiraci pro svou práci hledá v každodenním životě lidí, v jejich rozhovorech, v módě… Velkou pozornost ovšem věnuje politickému dění. Nejvíce podnětů nachází například ve zpravodajství a jeho komentářích. Po skončení výstavy jsou jeho kresby nenávratně odstraněny. To je také důvodem, proč je každá jeho výstava unikátní. Celosvětový význam a jedinečnost Perjovschiho práci dosvědčuje jeho letošní výstava v Muzeu moderního umění v New Yorku (MoMA ), která je pro každého umělce tím nejvyšším oceněním. Jiří Švestka označuje Perjovschiho za „staršího barda rumunské mladé scény, který se probojoval do západních struktur. Perjovschi patří do kategorie etablovaných umělců (…) a pro nás je čest ho vystavovat,“ říká Švestka. „Jeho umění je spojnicí mezi starší a mladou generací, je jednoduché, ale má v sobě inteligenci a humor, je čitelné ve všech kulturních sférách. Perjovschiho způsob vyjadřování je ve světě ojedinělý, podobného autora neznám.“