Malířská škola II na pražské Akademii výtvarných umění (AVU) je v současné době konstituována jako relativně otevřený prostor pro práci jak s malířskými prostředky, tak s médii jinými, která ovšem často z malby vycházejí nebo se s ní konfrontují.
Studenti mají a mohou v rámci možností pracovat i s videem nebo fotografií a vytvářejí i trojrozměrná díla. Práce nejen s malířskými prostředky je příznačná a charakteristická pro současné umění a je důležité, že se může odehrávat i v rámci jednoho ateliéru.
AVU je totiž organizována převážně oborově, a tak v souvislosti s hledáním nových idejí, přístupů a prostředků je nutné, aby pestrost a různorodost byla rozvíjena v těsném vztahu na půdě jednoho ateliéru.
Ateliér vnímám jako laboratoř a „chráněnou zónu“ pro vyzkoušení všeho. Výuka probíhá na základě konfrontací a diskusí, základem je tedy kritický diskurz. To předpokládá vysoké soustředění, pracovní nasazení a intelektuální zázemí.
Je samozřejmé, že v ateliéru jsou studenti a talenty různých typů a ideální student neexistuje. To se nezdá být optimální, ale právě naopak střet intelektuálních a intuitivních, emotivních přístupů je přínosný pro všechny a je součástí vypjaté, kreativní nálady.
Vladimír Skrepl, Jiří Kovanda