Báseň o ničem, výstava Tamáse Komoróczkyho v malé nevýdělečné a nezávislé galerii Liget, v prostoru, který po desetiletí (od r. 1983) ukazuje experimentující autory, jejichž práce nemusí být principiálně jen uměním. Galerie se drží stranou institucionálních vazeb, tedy zůstává na pomezí, čímž se snaží udržet nezávislost a objevnost. Námět „ničeho“ je pojat prací s materiálem, který je bezvýznamný, neurčitý, anonymní, posbíraný na netu, a technologií, která je univerzální, standardní, klasická. Tamás Komorócky používá hlas autorky, která již namluvila nekončící televizní seriál, a nechal ji předčítat básně nalezené na netu, které rovněž vystavil. Nic je dnes hodnota sama o sobě, jen nosí různá převlečení a je všudypřítomné. Tak trochu je synonymem našeho času. Prací s ničím nijakou technologií vzniká něco, co poukazuje na nicotnost nejen kulturních projevů.