Pastevecké spiknutí

Pastevecké spiknutí bylo třídenní setkání organizované v rámci projektu Pastoral Twilight : Iniciativy pro venkovské kultury, které proběhlo 6.– 8. 2. 2026 v Toulcově dvoře v Praze. Cílem setkání bylo propojit pastevce, pastevkyně a odbornictvo z navazujících oborů z Česka, východní i západní Evropy.

Program setkání reflektoval současný stav pastevecké kultury a mapoval sdílená očekávání, potřeby i zájmy účastnictva. Tematicky se zaměřilo na management chovu, práva pastevců a pastevkyň a jejich zvířat, zachování pastevecké kultury, regenerace ekosystémů a vytvoření platformy pro budoucí spolupráci.

Program nabídl kombinaci veřejných i interních formátů:

Přednášky Jaroslava Obermajera (AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR )* a Francescy Pasetti (IYRP – Mezinárodní rok pastvin, pastevců a pastevkyň 2026)* 

Krátké prezentace z praxe pastevců a pastevkyň* 

Ochutnávka výrobků z farem a pastvin zúčastněných hostů a hostek 

Koncert Idy Elastic

Participativní akce: KONTRASHEEP 2.0 – analogová výroba Ovčáckých a pasteveckých inzertních listů, workshopy spřádání vlny (Laura Gabštienė a Ugnė Venckė), tkaní (Michaela Hyklová) a filcování (Maria Kohut)

Workshop zaměřený na společné vytvoření Pasteveckého prohlášení, facilitace Jakub Mácha. 

Program byl zakončen veřejnou panelovou diskuzí Úsvit pastevectví*, kterou moderovala Kateřina Žák Konvalinová. V diskuzi vystoupili*y: Michal Milerski (Nydecki Owieczki, Nýdek), Ivana Kodajová (Vlčí Vrch, Slovensko), Martina Skohoutilová (Pražská pastvina), Piotr Kohut (Fundacja Pasterstwo Transhumancyjne, Polsko), Ibolya Sáfiánné (Hungarian Women Herders, Maďarsko).

* bod programu, jehož záznam je zveřejněn v tomto profilu

Debata otevírá několik témat spojených se současnou pasteveckou praxí: institucionálním zastřešením a významem (sebe)organizace v rámci (nad)národních celků, rolí a vlivem legislativního rámce i systémové podpory, možnostmi obnovy sezónních přesunů zvířat (transhumance) v českém kontextu a současnou identitou i vizemi budoucnosti pastevecké kultury.

Vystupující: Michal Milerski (Nydecki Owieczki, Nýdek), Ivana Kodajová (Vlčí Vrch, Slovensko), Martina Skohoutilová (Pražská pastvina), Piotr Kohut (Fundacja Pasterstwo Transhumancyjne, Polsko), Ibolya Sáfiánné (Hungarian Women Herders, Maďarsko).

Moderuje Kateřina Žák Konvalinová.

Přednáška se zabývá pastvou jako klíčovým nástrojem managementu nelesních biotopů, který cíleně narušuje travní porost, čímž vytváří prostor pro konkurenčně slabší druhy rostlin a na ně vázané živočichy. Na rozdíl od plošného kosení vytváří pastva strukturně bohatou mozaiku stanovišť, což je nezbytné pro udržení vysoké biodiverzity.

Jaroslav Obermajer je ředitelem Regionálního pracoviště Střední Čechy Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Přednáška představuje fenomén transhumance, tedy tradičních sezónních přesunů stád mezi letními a zimními pastvinami, ve Španělsku a dalších evropských zemích a zaměřuje se na současné výzvy, kterým tento způsob pastevectví čelí napříč Evropou. Věnuje se také zápisu transhumance na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Francesca Pasetti je bioložka s doktorátem z aplikované ekologie se specializací na zemědělsko-pastevecké komunity. Prostřednictvím integrace terénní praxe a řízení mezinárodních projektů se zaměřuje na poskytování vědeckých důkazů a politického poradenství v oblasti rozvoje venkova, potravinové bezpečnosti a (mobilního) pastevectví. V současné době je spolupředsedkyní regionální podpůrné skupiny IYRP Alliance 2026 pro Evropu. 

Prezentace pastevectva

Maria Kohut je generální ředitelka Centra pastevectví v Koniakówě, předsedkyně Nadace transhumance v Polsku – Fundacja Pasterstwo Transhumancyjne, pastýřka – společně se svým manželem a hlavním pastýřem Piotrem Kohutem spravují více než 150 ha půdy s tradičním kulturním pastevectvím ovcí v polských Karpatech (1000 ovcí, 10 dojnic). 

Laura Garbštienė je interdisciplinární umělkyně a zakladatelka a kurátorka Verpėjos (The Spinners). Verpėjos se stará o stádo 50 ovcí plemene Skudde a kurátoruje uměleckou rezidenci a galerijní prostor v litevském regionu Dzukija s cílem zkoumat a diskutovat o tradičním venkovském životním stylu a ochraně přírody. 

Ibolya Sáfiánné pochází z Maďarska. Narodila se v rodině s dlouhou tradicí pastevectví. Na rodinné farmě chovají 600 ovcí na 100 hektarech písčitých pastvin, o které se starají dvě bratrské rodiny. Od roku 2021 je vedoucí maďarské skupiny pastevkyň – Hungarian Women Herders Group, která má dosud 85 členek.

Ivan Yatsko v Zakarpatské části Ukrajiny v oblasti Národního přírodního parku Siněvir založil v roce 2022 ekofarmu a etnocentrum Vivčarsky chutir. 4 pastevci se starají o 250 ovcí, které pasou v nadmořské výšce 900 - 1400 m.n.m. Specializují se na výrobu 4 druhů tradičních sýrů. V muzeu řemesel se snaží předávat dál tradiční řemesla spojená s pastevectvím.

Ivana Kodajová ze slovenské kozí farmy Vlčí vrch je samostatně hospodařící rolník. Chová 94 koz v CHKO Bílé Karpaty, se kterými vypásá území evropského významu Lipníkovské a Stehlíkovské. Celkově hospodaří na 15 ha trvalých travních porostů v ekologickém režimu. Kozy chová pro radost, mléčnou BIO produkci a údržbu biotopů.

Michal Bažalík je vinař s ovčí pastvou ze Svätého Jura u Bratislavy. Je to krajina vinohradů a lesů. Stará se šetrným a citlivým způsobem o 5 hektarů půdy. Ve vinici sadí stromy, pase ovce a hledá rovnováhu, díky které by jednou mohli mít víno bez postřiků a použití nafty. Jeho víno vzniká pomalu a spontánně, jen tak bez zbytečných zásahů.

Petra Kutáčková na svém Hospodářství U kozy a petržele chová smíšené stádo 40 dojných ovcí a koz plus zatím desetihlavé stádo shetlandských ovcí na vlnu, (v brzké budoucnosti plánují i pár masných krav). Ve vlastní minimlékárně vyrábí různé druhy sýrů. Ovce a kozy pase oplůtkovým (regenerativním) způsobem na celkem 17 ha pastvin.

Martin Trávníček je pastevec a ochranář působící ve spolku Pestré Polabí, pase 45 ovcí, pomáhá kolegům s pastvou oslů a krav. Zvířata vypásají cenné lokality ve východních Čechách v oblastech pardubicka, chrudimska, královéhradecka a okolí.

Michal Milerski je ovčák z české rodinné farmy valašských ovcí NYDECKI OWIECZKI z obce Nýdek v oblasti Slezských Beskyd. Je předsedou Klubu chovatelů valašských ovcí. Jeho chov je součástí programu Uchování genetického zdroje plemene valašská ovce. Obhospodařuje 56 ha půdy, chová 250 ovcí a 1 krávu pro radost. Působil také ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. 

Tomáš Zděblo je krajinář, ekolog, chovatel ovcí a lektor environmentálního vzdělávání s neformálním vzděláním a více než dvaceti lety praxe v oboru. Podílí se na vedení spolku Na ovoce a je zakladatel a předseda organizace Jestřábník. Pase ovce v okolí Prahy Suchdol a Roztok.

Hospodaří na 60 hektarech luk v obci Čížkov mezi městy Spálené Poříčí a Nepomuk. Provádějí ochranářské výpasy. Chovají především ovce v základním stádu se 150 bahnicemi, 50 koz, několik kusů mléčného skotu, tři prasata, koně a drobné domácí zvířectvo. Jan Velík k tomu ještě včelaří a Vladislava Velíková provozuje sýrárnu, kde zpracovává mléko od 20 ovcí, kříženek plemene Lacaune, a čtyř krav plemene Brown Swiss.

Martina Skohoutilová je pastevkyně a ochranářka, působí v organizaci Pražská pastvina a Skupina JARO, spravuje přes 50 ha půdy, chová přes 100 ovcí a koz, se kterými vypásá lokality v Chráněné krajinné oblasti Český kras a okolí. 

Michaela Hyklová pochází z Valašska, kde v současné době ve Vsetíně vede léčivý a vlnařský ateliér Vlákna života. Je cestovatelka a při jejím pobytu ve Francii se setkala se stříhačkou ovcí, která ji zasvětila do chovu ovcí, výroby sýra a střihačského řemesla. Stříhání ovcí se pro ni postupem času stalo vášní, obživou i cestou vnitřního rozvoje. 

Zastupitelstvo pastevecké, jež sešlo se prvního únorového víkendu toho roku 2026 na Toulcově dvoře v bývalém ovčíně při mezinárodním spiknutí, došlo k několika stanoviskům:

Povolání pastevecké jest domovem velice různorodému společenství, které však sdílí nejeden společný ideál. 

Povolání pastevecké může nabývat různých podob, které se vzájemně doplňují. odlišnosti nás nerozdělují, naopak vnímáme důležitost této diverzity, protože umožňuje reagovat na měnící se podmínky a souvislosti krajiny, pastevkyň, pastevců a zvířectva.

Povolání pastevecké je životní postoj, způsob bytí a má ze své podstaty magický a cyklický charakter. 

Pro povolání pastevecké je důležitý respekt společnosti, klid v krajině a svoboda pohybu. 

Povolání pastevecké požaduje respektování starých pasteveckých privilegií, zejména využívání cest, silnic, turistických stezek a krajiny obecně k přechodu zvířat mezi spásanými stanovišti.

Povolání pastevecké je zásadní krajinoznalost, způsob porozumění a péče o krajinu. Svým konáním se snaží o údržbu a regeneraci krajiny pro generace budoucí a tak by, podobně jako jiné záslužné veřejné služby, měla být společensky ceněna a finančně adekvátně ohodnocena – tak aby se z nich mohlo uživit nejen pastýřstvo se svým stádem, ale aj svou rodinou nebo blízkými. 

V tomto ohledu by povolání pastevecké také ocenilo minimální byrokracii, aby se mohlo věnovat své práci. A pokud je přeci jen nějaká byrokracie nutná, tak alespoň taková, která zohledňuje jedinečnost praxe pastevecké.

Povolání pastevecké nevnímá zvířectvo jako pouhé prostředky produkce, ale jako jedinečné entity s rozlišnými potřebami, nároky, názory a zlozvyky. Pastýřstvo se s nimi snaží budovat welférový pracovní vztah a nebo ideálně vztah čistě přátelský.

Dobrým pastýřstvem mohou se nazývat ti, které a kteří dobrou praxí působí. Vědí, jak spokojené zvíře tváří se, jak rozmanitá pastva a přiměřený výpas má vypadat. Ví, jak pečovat o celé společenství pastviny a nejen o svůj profit, protože ví, s jak důležitými a současně křehkými ekosystémy má co dočinění.

Povolání pastevecké působí proti klimatické krizi, zvyšuje biodiverzitu a tím i odolnost ekosystémů. Žádný přežvýkavec na volné pastvě není zodpovědný za změny klimatu.

Povolání pastevecké je praktikováno v mezisvětí vesnic a hor, státních útvarů, lidských a více-než-lidským bytostí, mezi domestikací a divokostí, skutečnem a nadpřirozenem, ochranářstvím, léčitelstvím a zbojnictvím. Uchovejme jedinečnost tohoto mezibytí. 

Povolání pastevecké je kulturní dědictví a tradice.

Povolání pastevecké je živé a neustále se adaptující. Na pastvě se znalosti snoubí s intuicí, probouzí se smysly a instinkty. Tisíciletími prověřenou tradici nelze nahradit neprověřenou technologií založenou na rigidním sběru dat. 

Povolání pastevecké se zavazuje rozmanitými způsoby šířit o sobě povědomí a žádá společnost, aby tak činila také a pomohla tak vytvořit podmínky a prostor pro vzdělávání mladého pasteveckého pokolení.

Povolání pastevecké vnímá vlnu jako dar.

Povolání pastevecké je laskavé ke zvířectvu, krajině i sobě samému.

Povolání pastevecké je otevřené, zvědavé, pokorné a nerůstové.

Povolání pastevecké zůstává nohama na zemi.

V Praze 8. února 2026

anto_nie, Edith Jeřábková, Denisa Langrová, Ruta Putramentaite, Alex Sihelsk*, Kateřina Žák Konvalinová (skupina Pastvina, Česko)

Michal Bažalík (Víno Bažalík, Slovensko)

Laura Garbštienė a Ugnė Venckė (Verpėjos, Litva)

Michaela Hyklová (Vlákna života, Česko)

Zsófia Szonja Illés (umělkyně a filmařka, Maďarsko)

Ivana Kodajová (Vlčí Vrch, Slovensko)

Piotr a Maria Kohut (Fundacja Pasterstwo Transhumancyjne, Polsko)

Petra Kutáčková (Hospodářství u kozy a petržele, Česko)

Michal a Danuta Milerski (Nydecki Owieczki, Česko)

Francesca Pasetti (Regional IYRP Support Group, Španělsko)

Ibolya Sáfiánné (Hungarian Women Herders, Maďarsko)

Martina Skohoutilová (Pražská pastvina, Česko)

Martin Trávníček (Pestré Polabí, Česko)

Jan a Vladislava Velík, Richard Souček (Farma Jana a Vladislavy Velíkových, Česko)

Ivan Yatsko (komunita Siněvir, Ukrajina)

Tomáš Zděblo (Jestřábník, Roztoky, Česko)

Účastníci a účastnice setkání:

ČR

Michaela Hyklová (Vlákna života, Vsetín), Petra Kutáčková (Hospodářství u kozy a petržele, Ždánický les u Brna), Michal Milerski (Nydecki Owieczki, Nýdek), Martina Skohoutilová (Pražská pastvina, Praha), Martin Trávníček (Pestré Polabí, Dříteč), Jan a Vladislava Velíkovi a Richard Souček (Farma Jana a Vladislavy Velíkových, Čížkov), Tomáš Zděblo (Jestřábník, Roztoky)

Zahraničí

Michal Bažalík (Víno Bažalík, Slovensko), Katalin Erdődi (kurátorka, Maďarsko), Laura Garbštienė a Ugnė Venckė (Verpėjos, Litva), Zsófia Szonja Illés (umělkyně a filmařka, Maďarsko), Ivana Kodajová (Vlčí Vrch, Slovensko), Piotr a Maria Kohut (Fundacja Pasterstwo Transhumancyjne, Polsko), Francesca Pasetti (Regional IYRP Support Group, Španělsko), Ibolya Sáfiánné (Hungarian Women Herders, Maďarsko), Ivan Yatsko (komunita Siněvir, Ukrajina)

Kurátorstvo: skupina Pastvina (anto_nie, Edith Jeřábková, Denisa Langrová, Ruta Putramentaite, Alex Sihelsk*, Kateřina Žák Konvalinová), Laura Garbštienė a Ugnė Venckė (Verpėjos, Lithuania)

Produkce: anto_nie, Iveta Černá

Propagace: Karolína Mikesková 

Fotodokumentace: Veronika Čechmánková, Markéta Choma

Videodokumentace: Denisa Langrová 

Pastevecké spiknutí je součástí dvouletého mezinárodního projektu Pastoral Twilight: Iniciativy pro venkovské kultury , který zahrnuje tři organizace: Are: Les (Česko), BAU (Itálie) a Verpėjos (Litva). Tento projekt chce podpořit pastevecké systémy, které pečují o krajinu a zvířata ekocentrickým způsobem pomocí propojení uměleckých a vzdělávacích přístupů s regenerativní zemědělskou praxí. Zatímco je pastevectví napříč Evropou na úbytu, Pastoral Twilight kultivuje sdílené strategie odolnosti pro budoucnost pastevectví a pěstuje vztahy mezi evropskými pastevci a pastevkyněmi bývalého východního bloku.

Podpora: Evropská unie, Ministerstvo kultury České Republiky

Poděkování: Toulcův dvůr, Emblem Prague Hotel, Ovenecká 33, Goethe-Institut Česká republika

Mediální partneři: ArtMap, Artyčok.TV

Publikace:  9. 4. 2026