Od alternativní pravice k emancipačnímu propagandistickému umění

místo VI PER
tagy postpravda V angličtině etika komunikace umělecký výzkum
ůčinkující Jonas Staal
kamera David Přílučík
zvuk David Přílučík
střih David Přílučík
kategorie Artist Talks
publikováno 6. 12. 2018
jazyk Česky / English
embed link icon

Pojmy jako falešné zprávy (fake news), alternativní fakta a éra postpravdy se v období narůstajícího mezinárodního nacionalismu staly obecně známými: od trumpismu ve Spojených státech přes Orbánovu roli v Maďarsku až po italskou Ligu. Pro pochopení vzestupu nových forem autoritarianismu je klíčovým nástrojem studium propagandy, je třeba se však podívat i na zvláštní roli, kterou zaujímá propagandistické umění. Jak přispěla imaginace umění, divadla, filmu, designu, architektury a dokonce i her k imaginaci autoritariánské? A lze si představit různé formy populárního a emancipačního propagandistického umění, jak se staví na obranu jiného světonázoru? V této přednášce se umělec a badatel na poli propagandy Jonas Staal zaměří na různé příklady současného propagandistického umění: od své vlastní výstavy o filmech přívržence alternativní pravice Steve Bannona po svou práci pro autonomní rojavskou vládu v severní Sýrii či pro Demokracii v Evropě – hnutí 2025 (Democracy in Europe Movement 2025 (DiEM25).

Jonas Staal (1981) je umělec a zakladatel umělecké a politické organizace New World Summit (od roku 2012) a kampaně New Unions (od roku 2016). Staalova práce zahrnuje zásahy do veřejného prostoru, výstavy, divadelní hry či publikační a přednáškovou činnost. Zaměřuje se přitom na vztah mezi uměním, demokracií a propagandou. Z posledních samostatných výstav lze jmenovat například Art of the Stateless State (Moderna Galerija, Ljubljana, 2015), After Europe (State of Concept, Athény, 2016), Museum as Parliament (spolu s Demokratickou federací Severní Sýrie, Van Abbemuseum, Eindhoven, 2018) a Steve Bannon: A Propaganda Retrospective (Het Nieuwe Instituut, 2018). Jeho projekty byly vystavovány po celém světě, mezi jinými i na 7. berlínském bienále (2012), na 31. bienále v São Paulo (2014) a na Trienále architektury v Oslo (2016). Mezi jeho poslední knihy patří např. Nosso Lar, Brasília (Jap Sam Books, 2014), Stateless Democracy (editováno spolu s Dilar Dirikovou a Renée In der Maurovou, BAK, 2015), či Steve Bannon: A Propaganda Retrospective (Het Nieuwe Instituut, 2018). Staal pravidelně přispívá do žurnálu e-flux. Titul PhD získal v rámci PhDArts programu university v Leidenu, a to prací s názvem Propaganda Art from the 20th to the 21st Century (Propagandistické umění 20.–21. století).

související s
Od alternativní pravice k emancipačnímu propagandistickému umění

Finalisté CJCH 2017

Documenting the Present

The “documentary turn” has often been mentioned in debates surrounding the art of the last two decades. Is it possible to describe the ways in which this turn has influenced contemporary photography? How has our perception of documentary changed in the age of smartphones, social media, and youtube?

Gesta emancipace

Strategie umění ve veřejném prostoru zahrnují pestrou škálu uměleckých postupů. Umění může demonstrovat ekologičtější a etičtější způsoby vzájemného chování. Poskytovat příležitosti pro kolektivní účast a sebevyjádření, historickou reflexi a komunitní dialog. Přispívat k našim sociálním, prostorovým a politickým topologiím tím, že navrhuje nové sociální modely, vylepšuje fyzickou infrastrukturu a zabývá se jejím designem. Může ale také legitimizovat ekonomické či politické zájmy, které nepřinášejí prospěch širší veřejnosti.