Umění Matěje Smetany má některé příznaky, které provázejí vědecké objevy. Je to vytrvalost, radost z přesnosti, uplatňování známých vzorců za okolností, za kterých jejich působení dosud nikdo neprověřil, a touha podívat se na něco, co ještě nikdo neviděl. (Lenka Vítková)
Instalace Hory, hvězdy a slunce – 686 osmidílných objektů vzniklých vyčerpáním možností uspořádání tří jednoduchých prvků podle předem určených pravidel. Matěj Smetana pracuje s geometrickými tvary jako se znaky strukturovanými na základě jednoduchého principu, kde jednotlivé objekty fungují jako „poetické“ modely krajiny (např. dvě hory, čtyři hvězdy a dvě slunce). Přesnost je záměrně přibližná – „geometrie podle ruky“, „minimalismus s lidskou tváří“.
Myslím, že tento objekt není možné vyrobit – zřejmě nerealizovatelný objekt rozostřeného hrnku, prezentovaný jako model vystaveného díla, je hrou na interakci mezi umělcem a divákem. Řeší vtah mezi popisem umělecké ideje a její potenciální realizací; vybízí k představě o uskutečnění stanoveného záměru, ale zároveň si vystačí se svou potencialitou.
Roh pracuje s triviálním využitím 3D technologie.
Série tří fotografií Antika odkazuje k antickým stavbám. V zachycených situacích vzniká na krátký časový úsek architektonický objekt a stává se „dočasnou architekturou“ – síťová houpačka hlavou dolů jako náznak obloukové klenby, lití bílé barvy přes otvory podle půdorysu původního paláce athénského Parthenonu, ženy oděné v lehkém oděvu jako řecké karyatidy, plnící nosnou funkci v architektuře.