Kabinet lingvistického kroužku

umělci Dušan Zahoranský
kurátor Václav Magid
místo galerie 207
tagy grafika kniha instalace literatura
ůčinkující Dušan Zahoranský
kamera Dušan Zahoranský
zvuk Dušan Zahoranský
střih Dušan Zahoranský
překlad Táňa Záhoráková
kategorie Reportáže
publikováno 7. 2. 2013
jazyk Česky / English
embed link icon

Ve výstavním projektu „Kroužek“, vytvořil Dušan Záhoranský ve spolupráci se slovenským kurátorem Vladimírem Beskidem sérii textových objektů a jednu instalaci. Instalace AUTHOR je sestavena z šesti dřevěných kompletních abeced, ze kterých lze dočasně seskládat slovo. Další nové objekty (WORD,TEXT,POEM) jsou pokusem nalézt neverbální definici verbálního konstruktu. K projektu tvůrci přizvali tři mladé autory a dvě autorky, kteří se věnují tvůrčí publikační činnosti. Nejde jen o objekt autorské knihy, ale prezentovaní hosté používají i důmyslné distribuční a redakční postupy. Infiltrují do knihoven (Jan Jáchim), nebo sami vydávají autorské knihy na pomezí výtvarného gesta a literatury (Aleš Čermák).

Na pozvání Václava Magida pro Galerii 207 (VŠUP Praha), připravili tři autorské – laické interpretace lingvistiky, výstavu „Kabinet lingvistického kroužku“. Kompozici tvořil FONT „RIP“ (vznikl stržením nalepených časopisových stránek), JAZYK (černobílá tiskárna se zacykleným archem papíru a vlastními poznámkami) a police KNIHOVNA (knihy byly převázány, tak, že se jejich obsah vždy překrýval o 100 stran).

 

související s
Kabinet lingvistického kroužku

0:06:08

Poesie tisku

Retrospektiva Poesie tisku je první obsáhlá výstava, která představí dílo švýcarské umělkyně Silvie Billeter včetně význačného cyklu Hledat Petrkov (1992–2010). Autorčiny grafiky budou představeny v dialogu s tvorbou jejích souputníků*ic z okruhu vyučujících i studentstva AVU i UMPRUM.
0:53:20

Artlist:Talk – Lenka Vítková

Cílem projektu Artlist:Talk – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.
0:04:28

Ti, kteří raději kopřivy

V roce 1966 reagovala brněnská umělkyně Marie Filippovová na román Ti, kteří raději kopřivy klasika japonské literatury Džuničiró Tanizakiho. Zajímala se v tuto dobu intenzivně o japonskou kaligrafii a východní kulturu. Je tedy přirozené, že když roku 1965 vyšel tento román v překladu Vlasty Hilské, sáhla po něm i ona.
0:04:16

Y: Petrosexuality

Andresson si hraje s rigidností jazyka akademického světa, který používá s nadsázkou a promítá s žoviálním přednesem plným sexuálního harašení a misogynních poznámek. Autorka nabourává naše hranice – tak jako nabourává hranice sexuálních podtextů a skrytých projevů ve způsobu komunikace maskulinního pop světa. Intuitivně řadí s určitou obscénností sobě podobné vizuální klíče, které jsou protikladem dvou světů.

Zprávy z Oikos: Alma, Diamon, melogové a gulmy

Vítejte v Oikos. Oikos je dům, který dýchá a vrní. Prorůstají jím větve, které, společně s jeho obyvatelkami a obyvateli udržují dům v chodu. Žijí v něm obři, holohlavé mořské panny, měňavci, vrány s antracitovými plášti, Johan, nerozlučná dvojčata, Erlenah, která zavírá dveře na řetízek, Ama, která zná všechny druhy léčivých rostlin, Pragma, s problémy dobře schovanými pod kobercem, Tarván s dvěma rybími ocasy, ale také Diamon, netvor, který na sebe bere podobu našich nejhorších úzkostí a obav. Žije v něm také Alma, autorka této výstavy a knihy.