Čtvrtá výstava Studia Hrdinů s názvem Pomocník v zapadlé gubernii reaguje na uvedenou inscenaci Pomocník Walser režírovanou Janem Nebeským. Inscenace vychází ze syntézy textů Roberta Walsera, Walserovských interpretací a z novely Gerta Hofmanna Spisovatel Robert Walser vystupuje z literárního spolku. Výstava je situovaná v rozsáhlých prostorách Studia Hrdinů.
Na nosítkách, které tlačily do kyčlí každého člověka, se večer konalo společné zažínání tukových svic. Po operacích, které zde zanechaly své naznačené stopy tím, že potřísnily jejich horní rovný povrch, se nemocnice na delší dobu z mnoha důvodů nepoužívala. Po napravení celé znejasněné situace kolem kostní moučky z nosních chrupavek násosků se čile rozproudily dobytčí protesty, které chtěly odhalit všechny naslibované kontexty procesu příčného naštosování pacientů, jež následují nečistému zúčtování s prostěradly. Za potem kousavé noci bezmála smrtelných výzkumů mrtvé tělesnosti odsunutého osudu, jež lascivně odsoudil brzké trousily na robustním vnitřním eskalátoru, pyšný hlíst nezvladatelně zasykl (což zaznělo kluzce) na osikovou haluz, na tubus nadusaného držadla, jejichž nevyléčitelně nastuzeného loudila zastavil právě nastoupivší asistent. Jakmile se sem, kde na zemi se všemi jistými volnostmi zasvitl paprsek potravinového komisaře, přiblížil symbol se zakříženým příborem, smetlo strnišťnaté hromovisko prostinký bonet z uzdraveného kloubu a rozkládalo: „Však dost na tom, že postele byly dost velké, aby se v nich poztrácely předměty, které se obyčejně vkládají do kapes, jejichž obsah je již při prvním obsazení krásně zalistován do starých, ještě propisovacích úředních listin.“
Ondřej Vavrečka
