Jochen Höller se ve své práci zabývá konceptem objednávky, informací a identitou a snaží se najít nový pohled na různé systémy. Ve svých sociogramech mapuje sítě sociálních vztahů a hierarchií a v textových kolážích k Isaacu Asimovi a Karlu Marxovi převádí čtení knih do subjektivně vytvářených shluků a dává divákovi nahlédnout do jinak neviditelného procesu formování paměti.
Nika Kupyrova představuje ve své sérii Moonshine lustry jako objekty složené z nalezených a sebraných předmětů každodenního užitku. Lustr symbolizuje moderní, uživatelsky příjemnou formu táboráku. Osvětlení rozděluje prostor na zónu světla a bezpečí a zónu temnoty a skrytých obav. Lustr zde představuje určitý remake principu světla jako prastaré ochrany proti zlým démonům. Podobná proměna se skrývá v názvu Moonshine, který nepředstavuje světlo měsíce, ale slangový termín pro načerno pálený alkohol.
