Česká architektura bankovních domů a spořitelen v 90. letech 20. stol.
Dokument Chrámy peněz prezentuje architekturu bankovních domů a spořitelen v 90. letech jako fenomén spojený se společensko-politickou změnou po roce 1989. Bankovní domy a spořitelny představovaly nejčetněji stavěnou typologii, která si vytvořila svůj reprezentativní model, odpovídající tehdejším ideálům nově se formující ekonomické sféry v postkomunistické zemi. Na jejich architektonické formě se podepsala doznívající vlna postmoderny. Kolem architektury bankovních institucí se již v době jejich realizace rozpoutala kritická diskuze s důrazem na morální otázky spojené s finanční nákladností a okázalou formou těchto staveb. Osočování z tvarové hýřivosti a nabubřelých gest se vztahovalo k samotnému užití postmoderního jazyka. Ten představoval zvláště pro nastupující mladou generaci architektů pouze vyčerpanou módní vlnu nikoliv s uměleckými, ale pouze s komerčními záměry.
Dokument se snaží zpětně přiblížit a znovuzhodnotit jednotlivé autorské koncepty, a to na základě citlivé dokumentace a osobních rozhovorů s architekty bank – Michalem Gabrielem, Vladimírem Štulcem a Jaromírem Kročákem. Přináší tak zpětnou reflexi složitého, avšak klíčového a všeobecně upozaďovaného období architektury převážně raných 90. let. I po uplynutí téměř čtvrtstoletí, představuje tato doba pro mnohé autory bank přetrvávající tabu.
Jana Pavlová
