Berlin, we should talk 03 - Gabi Ngcobo and Las Nietas de Nonó

Gabi Ngcobo (*1974), původem z Johannesburgu, je kurátorka a pedagožka, která aktivně participuje na uměleckých projektech nejen v Jižní Africe, ale i v globálním měřítku. Je vedoucí kurátorkou 10. ročníku Berlínského bienále. V roce 2016 spolu-kurátorovala bienále v São Paulu. Je zakládající členkou kolektivu Nothing Gets Organised (NGO). V minulosti také působila v Center for Historical Re-enactments – kolaborativní umělecké platformy pro výzkum a teoretickou diskuzi. Učí na the Wits School of Arts a University of Witwatersrand.

Las Nietas de Nonó jsou umělecké duo; sestry Lydela (*1979) a Michel (*1982). Žijí v Barrio San Antón, v napůl venkovské a napůl indrustriální části Caroliny v Puerto Ricu. Ve svém umělecké praxi se soustředí na zobecnění vlastní rodiné historie na širší perspektivu socio-ekonomického stavu Puerto Rica, a historických kořenů tohoto stavu. Tématizují třídní a etnické vyloučení komunit tmavé pleti. Pracují převážně performativní formou s aktivní zapojením publika.

Série rozhovorů s názvem Berlin: We Should Talk si vytyčila za cíl zprostředkovat vybrané osobnosti spjaté s berlínskou uměleckou scénou. Jedná se o vizuální umělkyně, kurátorky, teoretiky, filmaře, pedagogy. Někteří jsou exponovanými lidmi světa umění, jiní jsou méně známí, a to nejen pro české prostředí, ale i v rámci německého kontextu. Přesto si zasluhují pozornost. Snahou této série je mediovat pohled na podstatná témata, týkající se umění a jeho institucí, politiky, edukace a feminismu, vycházející nejen z německé zkušenosti, ale i z hlediska globálního kontextu. Jednoduše spolu musíme mluvit.
Projekt je podpořen Česko-německým fondem budoucnosti.

související s
Berlin, we should talk 03 - Gabi Ngcobo and Las Nietas de Nonó

0:04:34

Pavel Nádvorník: Chanov 1987–1988

K fotografování Romů se Pavel Nádvorník dostal v roce 1986 v rámci snahy o přijetí na fotografické studium na pražské FAMU. „Cikáni“ na Nádvorníkových fotografiích jsou čtvrtstoletí po jejich fotografické romantizaci zcela jiní, jsou tragickou součástí popkultury pozdního socialismu, plné lákavých plakátů a pašovaného videa.

Husto v ústach

Somatická výstava sa v našej hantírke nazývala svät. Svät sa odohrával na zlome času a priestoru, bol vložený do a zároveň oddelený od sveta, v ktorom panuje čas, priestor, zmysel a význam. Vstup do výstavy bol ritualizovaným prechodom medzi svetom a svätom, medzi dvoma rôznymi dimenziami tej istej skutočnosti. Pútnikov a Pútničky vytrhol z bežného života a vrhol do posvätného časopriestoru, kde sa ich vykoľajené telomysle vystavili udalostiam, ktoré boli vonku neslýchané.
0:28:02

Architektura výstav - Iveta Šalamounová

V instalacích výstav klade důraz na jednoduchost, uměřenost a kompaktnost. Neváhají zařadit i výrazný element nebo znejišťující moment. Podstatné však pro ně zůstává, aby architektura exponáty nepřebíjela, ale aby byla jejich partnerem. Zároveň věří, že způsob instalace může přispět k interpretaci vystavených děl. Stejně tak je pro ně důležité, aby architektura výstavy vznikala ve vzájemném dialogu mezi všemi zúčastněnými aktéry a aktérkami.
0:07:02

Symptomy budoucnosti

Lithium je tady od počátku vesmíru. Je to nejlehčí a nejstarší kov na světě, který dříve sloužil jako lék na dnu a později jako úleva pro osoby s bipolární poruchou. Dnes má jeho využití v bateriích pomoci v přechodu k udržitelné energetice a dopravě. Lithium ovšem bude potřeba v nemalém množství vytěžit, proti čemuž protestují lidé po celém světě i v Krušných horách.

Ocean as an Art Space

Více-než-oceánská perspektiva je spekulací o vnímání, emocích, inteligenci a schopnosti jednat. Přináší s sebou příliv dekoloniálního myšlení, posthumanismu, materiálního feminismu, queer ekologií, mediální teorie a spirituality, které se v této vlně prolínají skrze mezioborovou estetiku a environmentální spravedlnost.
0:09:37