BEAUTIFUL PEOPLE (A SKRYTÉ RÁNY)

Tématem výstavy je idea krásy prostřednictvím obrazů, jimž dominuje mládí, elegance a konzumní radost. Mladí, usměvaví lidé nabízejí vidinu, kterou na rozdíl od zboží a služeb koupit nelze. Ocitáme se před krásnými lidmi obývajícími neskutečný, povrchní a nedosažitelný svět, který byl stvořen k tomu, aby nás svedl. V tradičním pojetí se krása rozprostírá především v přírodě (krajině) a v lidském těle, zvláště ženském. Proto hlavní představitel jedné z Kierkegaardových knih nazývá sám sebe estétem oddaným studiu žen. Krása, ovládaná podle Aristotela řádem, symetrií a dokonalostí, byla tradičně poměřována s vnějším a absolutním ideálem. Tento ideál spočíval v říši idejí, odkud působil jako nepopsatelný a nedosažitelný model, s nímž bylo možno porovnávat stupeň krásy skutečného. Roli, kterou dříve hrály ideje, hrají nyní média. Z privilegované platformy reklamních plakátů, stránek časopisů a přehlídkových mol definuje móda a publicita to, co je krásné – a následně i to, co krásné není. Tyto obrazy se před námi objevují jako zrcadlo jisté reality, zrcadlo, které zdánlivě bez zkreslení zobrazuje expresivní bohatství jistých fyzických rysů – hloubky pohledu, stupně elegance daných proporcí atd. Avšak naše oči nás nemohou zbavit pocitu, že obrazy před námi vždy něco skrývají. Přesněji řečeno obraz je určován negativem, takže to, co je skryté, je ve skutečnosti právě to, co spojuje obraz se skutečnem.